Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu dvou dětských knih, s cílem interpretovat rekonstrukci dětství z pohledu psychologie. Oba autoři, Grahame a Milne, přistoupili k psaní knih pro své syny jako k osobní terapii, jež měla změnit pohled na jejich dětství a idealizovat tak viktoriánské výchovné praktiky. Knihy byly zároveň použity jako nástroj pro výchovu vlastních synů.This thesis focuses on Arcadian literature and aims to illustrate with two children's books that the writer's reconstruction of his childhood conflates an adult's view of Victorian child-rearing with his own parenting. Both Grahame and Milne took writing for sons as personal therapies to render early memories from an adult perspective so as to rewrite the way they were brought up, and apply it in their books as a new parenting medium.