Tato bakalářská práce se zabývá principem kondicionality EU ve vztahu k Turecku, a to ve dvou obdobích: 2003-2014, kdy působil Recep Tayyip Erdo?an jako premiér Turecka a 2014-2019, kdy Recep Tayyip Erdo?an vykonával funkci prezidenta. Cílem této práce je zjistit, zda měl nástup Recepa Tayyipa Erdo?ana, nejprve na premiérský, a posléze na prezidentský post, vliv na účinnost kondicionality uplatňované Evropskou unií. Autorka si stanovila tři výzkumné otázky, na které v závěru práce odpovídá. VO1: Jak byla kondicionalita ze strany EU účinná v době, než se stal Erdo?an prezidentem? VO2: Jak je tato strategie účinná v Erdo?anově prezidentském období? VO3: Jaké faktory na ne/úspěšnost kondicionality měly vliv? V analytické části práce autorka zkoumá předvstupní proces Turecka třemi hlavními faktory. Nejprve se autorka zaměřuje na posun v jednáních mezi EU a Tureckem. Dále na ekonomické faktory, a to především na obchodní vztahy Turecka s jinými zeměmi a na politické faktory, u nichž se zaměřuje na vládní stranu AKP a hlavní opoziční stranu CHP. Prostřednictvím vybraných faktorů je konstatováno, že kondicionalita byla efektivní v premiérském období Erdo?ana, které bylo zpočátku charakteristické kladným vztahem EU s Tureckem a pozitivními reformami, zatímco v prezidentském období se kondicionalita jeví jako neúčinná, a to především z důvodu vnitropolitické situace v Turecku.This bachelor thesis examines the principle of EU conditionality in relation to Turkey in two periods: 2003-2014, when Recep Tayyip Erdogan served as a Prime Minister of Turkey and 2014-2019 when Recep Tayyip Erdogan held Turkish presidential office. The purpose of this work is to find out whether the election of Recep Tayyip Erdogan, first to the Prime Minister and then to the presidential office, had an influence on the efficiency of the conditionality applied by the European Union. The autor has set three research questions which will be answered at the end of the thesis. RQ1: How was EU conditionality effective until Erdogan became a president? RQ2: To which extent is this strategy effective during Erdogan's presidential term? RQ3: What factors influenced the success/failure of conditionality? In the analytical part, the author examines Turkey's pre-accession process with three main factors. First, the author focuses on the shift in negotiations between the EU and Turkey. Furthermore, economic factors, in particular Turkey's trade relations with other countries and the political factors targeting the AKP government party and the main opposition party. Though selected factors, it is stated that conditionality was effective in the Erdogan's prime minister's period which was initially characterized by a positive EU relationship with Turkey and positive reforms while conditionality appears ineffective in the presidential term, mainly due to the internal political situation in Turkey.