Tato disertační práce se s využitím neoviktoriánské kritiky, adaptačních studií, muzikologie a genderových studií zaměřuje na nové pohledy na housle Sherlocka Holmese napříč médii a na roli hudby, která předefinovává slavného detektiva, vytvořeného Sirem Arthurem Conanem Doylem, jako vzor mužnosti. Pro účely své disertační práce jsem si zvolila filmy Guye Ritchieho o Sherlocku Holmesovi (20092011), seriál televize BBC Marka Gatisse a Stevena Moffata Sherlock (2010) a román Malé hnutí mysli (2015) amerického spisovatele Mitche Cullina. Všechny tyto práce rozebírám z interdisciplinární perspektivy, která nahlíží na housle jako na hudební nástroj i jako na literární a kulturní symbol. Ukazuje se, že hudba skutečně hraje významnou roli v debatě o genderových identitách a jejich přechodu z viktoriánských textů do postmoderního světa.By combining neo-Victorian criticism, adaptation studies, musicology and gender studies, this dissertation focuses on the re-presentations of Sherlock Holmes's violin across media and on the role of music in redefining Sir Arthur Conan Doyle's great detective as a model of masculinity. For the purposes of my dissertation, I take into consideration Guy Ritchie's Sherlock Holmes films (2009-11), the BBC television series Sherlock (2010) by Mark Gatiss and Steven Moffat, and the novel A Slight Trick of the Mind (2015) by the American writer Mitch Cullin. All these works are analysed in an interdisciplinary perspective since the violin is examined as both a musical instrument and a literary and cultural symbol. It will become evident that music plays indeed a major role in negotiating gender identities in the transition from the Victorian texts to the postmodern world.