V předložené disertační práci byly studovány vybrané a málo prozkoumané aspekty životní historie plcha velkého. Byly také zaznamenány veškeré abnormality týkající se např. vzhledu či života plcha. Po velmi zajímavém recentním nálezu dvou flavisticky zbarvených jedinců, byly přezkoumány všechny dostupné záznamy (11,000) aberantně zbarvených jedinců v oblasti Evropy a Asie. Vyjma flavistických nálezů, byly nalezeny další 4 barevné varianty - melanické, albino, isabelické a s bílými pruhy v oblasti ocasu. Jedním ze zkoumaných aspektů životní historie plcha velkého je časování vrhů v době reprodukce. Plch velký je reprodukčně závislý na plození buků, dubů a habrů. V letech, kdy stromy neplodí semena, nevstupuje do reprodukce a přeskakuje ji. Má krátkou aktivní sezónu a reprodukce je zahájena poměrně pozdě. Mláďata se rodí nejčastěji na začátku srpna a jsou kojena zhruba jeden měsíc. Po odstavení jsou pod velkým tlakem, potřebují za velmi krátkou dobu získat dostatečné množství zásob potřebných k přežití hibernace, kterou zahajují koncem září a v průběhu října. Právě i z tohoto důvodu rodí samice plcha velkého pouze jedenkrát do roka. Práce popisuje časování vrhů v České republice a dva zajímavé případy, kdy samice porodily dvakrát za sezónu. V obou případech šlo o samice, které časovaly první vrhy brzy na začátku sezóny a v průběhu laktace o mláďata přišly. Přestože druhý (náhradní) vrh porodily značně pozdě v průběhu sezóny, mláďata úspěšně odstavily. Další velmi málo prozkoumanou problematikou, kterou se zabývala tato práce, je časování noční aktivity. Časování noční aktivity bylo zaznamenáváno neinvazivní metodou automatických monitorovacích zařízení v průběhu tří let vždy během celé sezóny a zaznamenáno bylo vice než tisíc záznamů 101 individuálně značených jedinců, jejich vylézání a zalézání do budky, kterou využívali k přespávání. Bylo zjištěno, že jedinci svou aktivitou kopírují sezónní průběh fotoperiody, jehož pozitivně ovlivňuje fáze měsíce, oblačnost, rychlost větru a sexuální aktivita. Jedinci, kteří nevstupovali do reprodukce, měli kratší noční aktivitu. Překvapivě měsíční fáze oproti jiným hlodavcům ovlivňovala plcha velkého pozitivně. Za větší intenzity měsíčního svitu prodlužoval aktivitu strávenou mimo úkryt (budku). Vliv teploty, srážek na časování noční aktivity plcha nebyl prokázán. Nakonec, práce objasňuje téma odpovídající spíše na metodické otázky. Manipulace s volně žijícími zvířaty podléhá mnoha pravidlům. Každý výzkumník by se měl snažit manipulací co nejméně zasahovat nejen do života zkoumaných druhů, aby neovlivňoval jejich chování a tím pracovní protokol. Je důležité vědět, jak živočichové reagují na běžné pracovní postupy výzkumníků a jak může svým zásahem výzkumník zatížit pracovní protokol vzorkovací chybou. Chování a pohyb individuálně značených jedinců plcha velkého po manipulaci výzkumníky bylo sledováno pomocí automatických monitorovacích zařízení, jimiž byly opatřeny budky. Bylo pozorováno především započetí noční aktivity, celkový vzorec obsazenosti budek bezprostředně po manipulaci, rozdíly v chování mezi samci, samicemi, pohlavně aktivními a neaktivními jedinci. Bylo zjištěno, že manipulace neměla prokazatelný vliv na zahájení noční aktivity. Zvířata byla negativně ovlivněna pouze několik dní (3-5 dní) bezprostředně po manipulaci, přičemž v budce s nejvyšší ochotou setrvávali pohlavně aktivní samice. Z dlouhodobějšího hlediska nebyl prokázán negativní vliv. Z uvedeného vyplývá, že týdenní nebo dvoutýdenní kontroly nejsou zatíženy chybou.In my Ph.D. thesis I present selected and little explored aspects of the life history of the species. I collated all abnormalities related to the fur appearance of the edible. After an encounter of two flavistic individuals, all available records (11,000) of aberrantly colored individuals in Europe and Asia were reviewed. Together there were five colour variants recorded- flavistic, melanistic, albino, isabellinus and individuals with white tail stripes. Surprisingly very little is known about the timing of breeding, one of the key life history traits. During masting years there is relatively a short time window for reproduction. Young are born mostly in early August and are weaned after about one month. There is strong time pressure to get sufficient body mass necessary for hibernation after weaning. The young-of-the-year enter hibernation from late September till October. This could be the reason, why females produce only one litter per season. I present data on timing of breeding in a population from the Czech Republic and report on two interesting cases when the female produced two litters per season. Both cases were very early breeding females which lost their first litter during suckling. The second (replacement) litters were born late in the season and nevertheless were successfully weaned. In the next chapter I describe the seasonal patterns of timing of nocturnal activity the edible dormouse. The timing of activity was recorded by non-invasive automatic monitoring devices. During three years we obtained over a thousand records on 101 individually marked individuals of their timing of evening emergence and morning immergence from nest boxes which they regularly used as daytime den sites. Activity patterns were best explained by the seasonal progress of photoperiod, followed by weaker positive effects of moon phase, cloud cover, wind speed and sexual activity. Dormice that skipped reproduction had shorter nocturnal activity. Contrary to most studies on rodents, moon phase had positive effect on the length of nocturnal activity and emergence or immergence behaviour. The last chapter of my thesis is more of a methodological approach. Handling of animals for data collection is a common practice. While certainly every researcher is trying to manipulate with the studied animals as little and as quick as possible, we know little how the handling modifies behaviour of the animals. Again with the use of automatic monitoring devices we recorded attendance of nest boxes by individually marked dormice, immediately after our routine handling procedures. We found that handling had a negative effect on shortterm den use. Females and sexually active individuals were more likely to spend the following day in the nest box. However, handling did not have a significant effect on timing of nocturnal activity. Our findings suggest that manipulation by researchers can modify certain aspects of animal behaviour, but this effect is likely to be short term and cannot impair the routinely practiced capturemarkrecapture field protocols.