Diplomová práce se zabývá povinným očkováním dětí. Hlavním cílem práce je zkompletovat judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu na tuto problematiku. Práce by měla analyzovat ty problematické otázky, s nimiž se soudy během rozhodování musely vypořádat. Zpočátku je práce zaměřena obecně na vymezení pramenů právní úpravy povinného očkování a popisuje, jaký má povinné očkování význam. Uvádí také, jaký význam má soudní judikatura v procesu rozhodování správních orgánů. Dále se práce zabývá institutem výhrady svědomí a výhrady zákona. Následuje problematika kontraindikace a jejího dokazování ve správním řízení. Poslední část práce se zabývá případy, kdy dítě nebylo přijato k předškolnímu vzdělávání z důvodu nepodrobení se povinnému očkování. Práce je zakončena úvahami de lege ferenda.The thesis deals with compulsory vaccination of children. The main aim is to complete the case law of the Constitutional Court and the Supreme Administrative Court concerning this issue. It should analyse problematic questions, which were asked during the court. Initially, the work is generally focused on defining the sources of compulsory vaccination legislation and describes the importance of compulsory vaccination. It also mentions the importance of judicial case-law in the decision-making process of administrative bodies. Furthermore, the thesis deals with the institute of the reservation of conscience and the institute of the reservation of the law. Additionally follows the problem of contraindication and its proving in administrative proceedings. The last part of the thesis deals with cases where a child was not admitted to pre-school education due to non-compulsory vaccination. The work ends with delights de lege ferenda.