Vznik nové právní úpravy přestupkového práva přináší množství zásadních změn, zejména v procesní oblasti. S účinností zákona č. 250/2016 Sb. došlo k odstranění zahajování řízení na návrh a k zakotvení postupu zahájení řízení o přestupku pouze z moci úřední. U některých zákonem vymezených přestupků je zahájení řízení navíc podmíněno souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Mezi takto projednávané přestupky patří převážná většina přestupků proti občanskému soužití, které jsou jedny z nejčastěji páchaných přestupků projednávaných správními orgány, a proto jsou vhodné pro posouzení efektivity nově zavedeného institutu souhlasu se zahájením řízení poskytnutého osobou přímo postiženou spácháním přestupku. Cílem diplomové práce je popis a zhodnocení nové právní úpravy přestupkového řízení se zaměřením na institut souhlasu osoby přímo postižené spácháním přestupku při projednávání přestupků proti občanskému soužití. Práce se dělí do čtyř kapitol, přičemž první z nich se zabývá hmotněprávním základem řízení o přestupcích proti občanskému soužití. Druhá kapitola popisuje základní aspekty přestupkového řízení, včetně vymezení postavení osoby přímo postižené spácháním přestupku v řízení o přestupku. V kapitole třetí pojednává práce o zahájení řízení o přestupku nejdříve obecně, a poté se zaměřením na zahájení řízení podmíněné souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku, včetně vymezení institutu souhlasu a možných specifických případů jeho udělení. Kapitola čtvrtá zpracovává data získaná od Úřadu městské části Brno-Líšeň týkající se četnosti páchání přestupků proti občanskému soužití. Závěrem autorka hodnotí dopady nové právní úpravy zahajování řízení o přestupku proti občanskému soužití z pohledu nárůstu meritorně skončených věcí a dovozuje tak, že zahájení řízení se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku je efektivní, ne-li efektivnější než předchozí právní úprava zahajování řízení na návrh. I nová právní úprava přestupkového řízení má ovšem svá úskalí. Problematické se jeví autorce práce postavení osoby přímo postižené spácháním přestupku. Tato osoba není účastníkem řízení, a tudíž nemá všechny procesní možnosti obrany a ochrany svých práv, do kterých bylo jednáním pachatele přestupku zasaženo. Autorka práce v důsledku tohoto navrhuje novelu zákona č. 250/2016 Sb., která by osobě přímo postižené spácháním přestupku postavení účastníka řízení přiznala.The creation of a new legislation on the offense law brings about a number of fundamental changes, especially in the procedural area of law. When the Act No. 250/2016 Coll. came into force, it removed the openings of the proceedings on the proposal and an anchored of the possibility of initiating the offense proceeding only by official means. For certain offenses defined by law, the opening of proceedings is the subject to the consent from the person directly affected by the offense. The overwhelming majority of these offenses includes offenses against civil cohabitation, which are one of the most common categories of offenses to be dealt with by the administrative authorities, and are therefore suitable for assessing the effectiveness of the newly established institute of consent to commence proceedings provided by the person directly affected by the misconduct. The goal of this master thesis is to describe and evaluate the new legal regulation of the offense proceedings, which focus on the institute of the consent of the person directly affected by the offenses against civil cohabitation. The thesis is divided into four chapters, the first one deals with the substantive basis of the procedure for the offenses against the civil cohabitation. The second chapter describes the basic aspects of the offense proceedings, including the definition of the status of a person directly affected by a misdemeanor offense. The third chapter deals with the initiation of the offense proceeding, starting with its general description, followed by the focus on the commencement of the proceeding with the consent of the person directly affected by the offense, including the definition of the consent institute and all the possible cases of giving the conset. Chapter Four deals with the data obtained from the Brno-Líšeň City District Office on the frequency of offenses against civic cohabitation. The conclusion focuses on the impacts of the new legislation on the proceedings with the consent of the person directly affected by the offense, based on the increase of closed cases, which support the effectivnes of the new legislation compering to the old one. However, even the new legislation has its own difficulties, because the person directly affected by a misdemeanor is not party to the proceedings and does not have all the procedural possibilities of defending and protecting his or her rights to which the offender's conduct has been affected. The thesis proposes an amendment to Act No. 250/2016 Coll., which would give the person directly affected by the offense the status of a party to the proceedings.