Disertační práce se zaměřuje na realizaci výuky kanonického práva na řádovém teologickém institutu Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele v Obořišti u Dobříše v letech 1918?1950, kde působili dva významní čeští kanonisté 20. století: Josef Pejška a Jan Jaroš. Práce se nejprve soustřeďuje na dobové právní předpisy o intelektuální formaci kleriků, později sleduje, jaký byl jejich dopad na organizaci studia v Obořišti. Práce též poskytuje podrobný přehled o situaci a stavu výuky kanonického práva na ostatních řádových teologických učilištích v rámci českých zemí v téže době.The thesis deals with the realisation of teaching canon law at the religious theological institute of the Congregation of the Most Holy Redeemer in Obořiště in 1918?1950, where two important Czech canonists of the twentieth century worked, Josef Pejška and Jan Jaroš. At first, the thesis concentrates on the legislation of that time concerning the intellectual formation of clerics, and later it monitors their impact on the organisation of studies in Obořiště. The thesis also provides a detailed survey of the situation and the state of teaching canon law at other theological institutes in the Czech lands in that period.