Předkládaná práce je věnována pojmu a genezi vyvlastnění z mezinárodně-právní perspektivy, přičemž se zaměřuje zejména na meziválečnou éru a problematiku pozemkových reforem. V kapitole první je pojednáno o vlastnictví, jeho obsahu, omezení a způsobu ochrany. Kapitola druhá se zaobírá expropriací z mezinárodně-právní perspektivy, tedy situací, kdy je předmětem vyvlastnění majetek cizince, dále pojednává o tradičních podmínkách kladených na vyvlastnění po právu. Kapitola poslední se věnuje náhradě za vyvlastnění jako nutnému či alespoň pravidelnému komponentu expropriace, kdy shrnuje i nahlížení na tuto problematiku v poválečném Československu.Presented work is devoted to the concept and method of expropriation from the international law perspective, focusing especially on the period between the war and the problems of land reforms. The first chapter concerns ownership, its content, restrictions, and protection. The second chapter deals with expropriation from an international law perspective, i.e. the situation where the property is subject to expropriation of foreigners, and it deals with traditional conditions for lawful expropriation. The last chapter deals with compensation for expropriation as a necessary rule or at least periodical component of lawful expropriation, last sub-chapter also summarizes the view of this problem in post-war Czechoslovakia.