Práce sleduje současné trendy v oblasti výzkumů falešné paměti zkoumání interindividuálních rozdílů. Výzkumu se zúčastnilo 160 studentů z různých typů SŠ (věk 15-20 let). Design byl kvantitativní, data získána experimentem. Ten zahrnoval 2 experimentální skupiny lišící se náhodně přidělenou fiktivní informací o výsledku paměťového testu (dobrá vs. špatná kvalita paměti). K vyvolání falešné vzpomínky byla využita misinformace. Hlavní cíl práce ověřit vztah mezi tendencí jedince podlehnout misinformaci a jeho subjektivním hodnocením kvality vlastní paměti zahrnoval tři dílčí cíle: ověřit vztah mezi trvalým sebehodnocením paměti, objektivním výkonem paměti a vlivem situačního podpoření/znejistění o kvalitě paměti na podlehnutí misinformaci. Misinformaci podlehlo 71 % účastníků. Vliv sledovaných proměnných se nepodařilo spolehlivě prokázat. Překvapivý byl trend, že čím méně své paměti účastník věřil, tím méně podléhal misinformacím. V případě učňů se ukázalo, že čím horší objektivní paměť jedinec měl, tím silněji misinformaci podlehl. Závislost zde byla silná, proměnné sdílely 19 % rozptylu. Limity práce jsou dány zejména věkem výběrového souboru, závěry nelze proto zobecnit na starší populaci.The work follows current trends in the field of false memory research by investigating interindividual differences. The total number of 160 students from different types of secondary schools (15-20 years old) participated in the research. The design was quantitative, the data were collected by an experiment. The experiment included 2 experimental groups differing in randomly assigned fictitious memory test result information (good vs. poor memory quality). Misinformation was used to evoke the false memory. The main objective of the thesis - to verify the relationship between the individual's tendency to succumb to misinformation and their subjective assessment of the quality of their own memory - included three sub-objectives: to verify the relationship between permanent self-evaluation of memory, objective memory performance, and influence of the situational support/uncertainty of the quality of one's memory to succumb to misinformation. The total percentage of 71 % of the participants succumbed to misinformation. The influence of the monitored variables could not be reliably demonstrated. Surprisingly, the less a participant trusted their own memory, the less they were subject to misinformation. In case of apprentices, it turned out that the worse objective memory an individual had, the more they succumbed to misinformation. The dependence was strong here, the variables shared 19 % of the variance. The limits of work are given mainly by the age of the sample, therefore the conclusions cannot be generalized to the older population.