Předmětem práce je předběžné projednání nároku na náhradu škody, které je v případě vzniku deliktní odpovědnosti státu nezbytnou podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Hlavním smyslem práce je představit zkoumaný institut po teoretické i praktické stránce, a přiblížit jeho význam pro následující soudní řízení. Práce se skládá ze tří kapitol. Úvodní kapitola stručně charakterizuje právní úpravu, jejíž součástí je i předmětný institut, přičemž pozornost je soustředěna zejména na současný právní stav, tj. zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. V souvislosti s tímto předpisem je kapitola zaměřena rovněž na současnou koncepci odpovědnosti státu za jím způsobenou škodu. V rámci druhé kapitoly jsou řešeny stěžejní otázky související s institutem předběžného projednání. Práce zmiňuje změny, které provázely historický vývoj institutu, a uvádí jeho současnou podobu. Institut je dále charakterizován z hlediska svého účelu, své neformální povahy a z hlediska svého procesního průběhu, jenž je zajišťován příslušnými správními úřady. Obsah třetí kapitoly je věnován řízení před civilními soudy, na které se mohou poškození, kteří jsou nespokojení s výsledkem předběžného projednání, se svým nárokem na náhradu škody obrátit. V této souvislosti je zdůrazněna role příslušných správních úřadů, kterou v této fázi zaujímají, povinnosti žalobce, problematika úroků z prodlení a následky spojené s nedostatkem podmínky předběžného projednání. V závěru práce jsou shrnuty specifické rysy zkoumaného institutu, vytknuta úskalí a nedostatky procesu předběžného projednání, a to za současného prezentování úvah stran ucelenosti a vhodnosti právní úpravy institutu z pohledu adresáta právních norem.The subject of the thesis is a preliminary hearing of a claim for damages caused by a state exercising public authority. This institute is a necessary precondition for a potential claim in court. The main purpose of the thesis is to introduce this institute in theoretical and practical terms and to describe its significance to the following court proceedings. The thesis consists of three chapters. The introductory chapter briefly describes the legal regulation, which includes this institute, focusing on the current legal state, Act No. 82/1998 Coll., on liability for damage caused in the execution of a public authority. In the context of this regulation, the chapter also focuses on the present concept of a state liability for caused damage. Within the second chapter, significant attention is devoted to the issues related to the preliminary hearing. The text mentions the historical development of the institute and introduces the current form. The institute is further characterized in terms of its purpose, its informal nature and its compensation process, which is provided by the competent administrative authorities. The third chapter analysis proceedings before civil courts where injured parties that are dissatisfied with the outcome of the preliminary hearing may recourse their claim for damages in court. In this context, there is emphasized the role of the competent administrative authorities at this stage, obligations of the plaintiff, an issue of late payment interest and eventually, consequences of the lack of preliminary hearing process conditions. At the end of the thesis, specific features of this institute are summarised and the problems and shortcomings of the preliminary hearing process are reproached. Furthermore, there are presented the considerations regarding the comprehensiveness and the appropriateness of the legal regulation of this institute from the addressee of legal norms point of view.