Dechová nedostatečnost u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí je častým limitujícím faktorem pro výkon běžných denních činností. Pro její subjektivní hodnocení pacienty je v praxi využíván dotazník na kvalitu života ve vztahu ke zdraví nemocnice sv. Jiří o obtížích s dýcháním (SGRQ). Cílem diplomové práce bylo zjistit asociaci míry dušnosti u jednotlivých fenotypů CHOPN a její vliv na výkon denních činností, pohybovou aktivitu a v neposlední řadě i sociální a psychickou stránku. Do výzkumu bylo vybráno 143 pacientů s těžkou obstrukční plicní nemocí z České multicentrické výzkumné databáze CHOPN Registru České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Soubor čítal 38 žen a 105 mužů ve věkovém průměru 66,6 let. Pacienti vyplnili vstupní dotazník na kvalitu života ve vztahu ke zdraví SGRQ, byla jim odebrána anamnéza, lékaři vyšetřena spirometrie a na základě výsledků byly určeny jejich fenotypy, klasifikace a stadia onemocnění dle Světové iniciativy proti chronické obstrukční plicní nemoci (GOLD). Statistickými analýzami byl potvrzen vztah dušnosti u exacerbačního (především v klidu a u sebeobslužných činností) a emfyzematického fenotypu v těžších ADL. S progresí CHOPN lze očekávat dušnost i u ostatních fenotypů. Je-li u pacientů přítomna dušnost, je negativně ovlivněna úroveň pohybové aktivity i kvality života oproti pacientům, kteří mají menší tíži dušnosti dle mMRC. Z uvedených výsledků vyplývá, že výraznější stupeň dušnosti je spojený se snížením PA. Je potřeba již v anamnéze kvantifikovat stupeň dušnosti pro podchycení nižší úrovně pohybové aktivity pacienta a následně ji adekvátně zařadit do terapie.The dyspnea in patients with COPD is a frequent limiting factor in performing daily routine activities. For its subjective patients' evaluation a questionnaire of the quality of life in relation to health about breathing difficulties (by sv. Jiří hospital) is used in practice. The aim of the thesis was to establish the association of dyspnea extent in individual phenotypes COPD and its impact on performing daily activities, movement activity and last but not least social and mental aspect as well. 143 patients with heavy obstructive pulmonary disease had been chosen from the Czech multicentric research database of COPD the Register of Czech pulmonary and phtizeological association ČLS JEP. The group counted 38 women and 105 men in average age of 66.6 years. Patients filled in the entrance questionnaire of the quality of life in relation to health SGRQ, anamnesis was taken, spirometry was examined by doctors and on the basis of the results their phenotypes, classification and disease stadium according to the World initiative against chronical obstructive pulmonary disease (GOLD) were established. Through statistic analyses was testified the relation between dyspnea in exacerbative (mainly at rest and self-assisting activities) and emfyzematic phenotype in heavier activity of daily living (ADL). With progression of COPD the dyspnea is to be expected also in other phenotypes. In case dyspnea is present in patients, the degree of movement activity and quality of life are negatively affected, compared to the patients who suffer from lower grade of dyspnea according to mMRC. From the listed results follows that a significantly higher degree of dyspnea is connected with lowering movement activities. It is necessary to quantify the dyspnea degree already in anamnesis in order to detect lower movement activity of the patient and consequently to incorporate it into therapy.