Práce se zabývá porovnáním dat získaných v roce 2004 a 2017. Úkolem je zjistit, jestli došlo ke změnám v druhovém složení v rámci jednotlivých částí anemo-orografického systému Hučivé Desné, které jsou zastoupeny transekty v oblasti Červené hory a Sněžné kotliny v CHKO Jeseníky, a následně porovnat jednotlivé transekty mezi sebou. Další řešenou problematikou je vliv borovice kleče(Pinus mugo) na alpínskou a subalpínskou vegetaci a její změny v zastoupení na sledovaných lokalitách. Na základě statistických výsledků můžeme konstatovat, že došlo ke snížení druhové bohatosti v rámci jednotlivých částí anemo-orografického systému. Důvodem může být právě sledovaná borovice kleč, která se zde výrazně rozrůstá a ovlivňuje své okolí. Z porovnání druhového složení a horizontální struktury v rámci jednotlivých transektů mezi oběma roky vyplývá, že jednotlivé druhy svým výskytem a rozložením odpovídají teorii anemo-orografických systémů.The thesis compares two sets of data obtained in years 2004 and 2017. The aim is to find out whether species composition changed within particular sections of the anemo-orographic system of Hučivá Desná. The sections are represented by transects in the regions Červená Hora and Sněžná Kotlina in CHKO Jeseníky (Protected Landscape Area Jeseníky). Subsequently, separate transects are compared with each other. Another aim of this thesis is to examine the influence of Dwarf Mountain Pine (Pinus mugo) on alpine and subalpine vegetation and its changes in representation in the localities observed. Based on the statistical analysis, we can conclude that species richness decreased within separate parts of the anemo-orographic system. The reason for this can be the observed Pinus Mugo that has spread substantially and has affected its environment. The comparison of species composition and horizontal landscape structure within separate transects between the two years shows that individual species with their occurrence and their distribution correspond to the theory of anemo-orographic system.