V teoretické části diplomové práce je popsána biomechanika nejvíce zatěžovaných oblastí těla při basketbalu. Jsou zde uvedeny principy řízení pohybu, hrubá motorika člověka obecně i ve sportu. Závěr teorie je věnován problematice jednotlivých úkonů v basketbale, popisuje střelbu na koš, přihrávky a kineziologii běhu. Ve výzkumné části je prováděno měření pomocí kineziometru DTP 3, který zaznamenává pohybové úkony probanda pomocí snímače na ventrální straně krku, v úrovni vertebra prominens. Proband provádí testy předklonu krátce trvajícího, testy předklonu s výdrží a jejich varianty (se zátěží, na měkké podložce) s následným návratem do výchozí pozice. Výsledky neprokázaly příznivý vliv specifických pohybových aktivit v basketbale na provedení pohybových manévrů hrubé motoriky. Skupina nesportujících mladých žen vykazovala homogennější výsledky při jednotlivých testech předklonu. Tato skupina měla téměř shodné trajektorie při pohybu vpřed a vzad i vyvážený poměr rychlosti při pohybu vpřed a vzad v porovnání se skupinou pravidelně sportujících basketbalistek.The theoretical part of diploma thesis describes the biomechanics of the most stressed parts of the body during basketball. It mentions the principles of movement control, gross motor skills in general and during a physical sport activity in particular. The theoretical part concludes with the description of the individual activities in basketball, such as basket shots, passes and kinesiology of the run. The research part then shows measurements performed by a DTP 3 kinesiometer, which records movements of the proband using a motion sensor in the anterior part of the neck, at the level of vertebra prominens. The proband performs short term forward bend tests, long term forward bend tests, with different variants (with a load or on a soft mat), followed by return to the starting position. The results did not show a favourable effect of specific physical activities in basketball on indices of gross motor function. A group of young women with no active engagement in sport showed more homogenous results during individual forward bend tests. This group had almost the same trajectory when bending forward and back in comparison with a group of active female basketball players.