Tématem práce je vliv relaxace na emoční zpracovávání afektivních stimulů. Teoretická část se zabývá emocemi jako komplexními jevy a tématy afektivita, aspekty emocí, jejich fyziologií a způsoby měření. Další kapitoly se věnují relaxační technice imaginace, která je využita v praktické části práce, popisu EEG zařízení a analýze evokovaných potenciálů. Praktickou část práce tvoří kvantitativní experiment týkající se záznamu mozkové aktivity při sledování vizuálních podnětů před a po použití intervenční proměnné, kterou je relaxace. V experimentu bylo pracováno s experimentální a kontrolní skupinou. K tomuto účelu bylo použito zařízení EEG. Následně byla získaná data zpracována a vyhodnocena ve statistickém programu MATLAB a jeho platformě EEGLAB. Získaná data byla vyhodnocena ERP analýzou, která popisuje změnu mozkové aktivity s odezvou mozku na stimulaci ve formě evokovaných potenciálů. Ve výzkumu byly stanoveny čtyři hypotézy, které vycházely ze získaných výsledků ve studii č. 1. (bakalářská práce), na níž výzkum navazoval. Hypotézy se týkaly mozkové aktivity před a po použití intervenční proměnné a vztahů výzkumných skupin. Získané výsledky byly porovnány s výsledky získanými v předešlém výzkumu a interpretovány na základě dostupné literatury. Přínosem práce je výzkum bezprostředního vlivu relaxace na mozkovou aktivitu, ověření získaných EEG dat ze studie č. 1. a otevření dalších výzkumných otázek na poli neuropsychologie v oblasti kognitivní stimulace a relaxace.The main goal of this thesis is to analyse the effect of relaxation on processing of affective stimuli. The thesis is divided into two thematic parts. Theoretical part starts dealing with emotions as complex phenomena; topics of affect, constituents of emotions, their physiology and measurement. Further chapters are devoted to relaxation technique of imagination, description of EEG and event-related potentials, which are used in experimental part of the thesis. Experimental part deals with an experiment comparing brain EEG activity related to processing of visual affective stimuli before and after relaxation. Experimental and control groups were used. The data were processed in statistical program MATLAB and its platform EEGLAB. Then the data were analysed by ERPs analysis, which compares brain activity responses to stimulation as event-related potentials. Four hypotheses were formulated, based on research study No. 1, which preceded this thesis. Hypotheses related to brain processing of affective stimuli before and after relaxation of relaxing groups. The results of this study were compared with previous research study No. 1 and interpreted with current neuropsychology knowledge. This study contributed to research on influence of relaxation on processing of affective stimuli. It did not confirmed the findings of research study No. 1 but provided new insight into studied phenomena and suggested new questions for the field of neuropsychology of cognitive stimulation and relaxation.