Tato diplomová práce má za cíl zodpovědět otázku, jestli může být kniha Eenzaam avontuur (1948) nizozemské spisovatelky Anny Blamanové považována za existencialistický román. Po úvodním rozruchu v literárních kruzích, který tento román po svém prvním vydání způsobil, se tato otázka v uplynulých dekádách objevila v mnoha studiích. V těch nacházíme různé a často i rozporuplné odpovědi na otázky, zabývajícími se vztahem Anny Blamanové k filozofickému a literárnímu existencializmu. Tato práce se zaměřuje především na význam osamělosti jako hlavního tématu v románu Eenzaam avontuur a v dalších literárních dílech Anny Blamanové. Toto téma může být interpretováno jako důsledek autorčina osobního života nebo jejích filozofických zájmů. Autorčina sexuální orientace, v dobách, kdy ženská homosexualita v Nizozemsku byla všechno, jen ne akceptována, je často vnímána jako zdroj jejího pocitu osamělosti. Tato práce však tuto interpretaci zpochybňuje a zaměřuje se spíše na filozofickou dimenzi a intertextualitu románu Eenzaam avontuur a dalších děl od Anny Blamanové. Tento cíl je dosažen pomocí analýzy osamělosti jako hlavního tématu jak v souborném díle Anny Blamanové, tak i ve filozofickém existencialismu, který je zastoupený dánským filozofem S?renem Kierkegaardem, dále Friedrichem Nietzschem, Martinem Heideggerem a Karlem Jaspersem v Německu a Jeanem-Paulem Sartrem, Simone de Beauvoirovou a Albertem Camusem ve Francii. Mnoho paralel, blízký kontakt a také komentáře samotné Anny Blamanové k těmto filozofům naznačují, že základní otázka této práce může být zodpovězená kladně, a tedy že román Eenzaam avontuur může být v Nizozemské literatuře poloviny dvacátého století označen jako existencialistický román par excellence.This master thesis tries to answer the question, to what extent the novel Eenzaam avontuur (1948, Eng. Lonely adventure) by the Dutch author Anna Blaman (1905-1960) can be considered as a sample of literary existentialism. Initially debated in reviews after its publication, this question has been raised in a wider range of studies and essays on Blaman and Eenzaam avontuur in the past decades. In this literature on Blaman, the question concerning her relation to philosophical and literary existentialism has been answered in quite different and partially contradicting ways. A major issue in this discussion is the question to what extent the subject of loneliness as key topos of Eenzaam avontuur and a recurring feature in other narrative prose by Blaman as well should be explained as a product of her personal life or rather of philosophical interests. In particular, her lesbian identity in a period when also female homosexuality was anything but generally accepted in the Netherlands is often seen as the essential source of her focus on loneliness. This thesis argues that this assessment seems quite doubtful. Instead, it focuses on the philosophical dimensions and intertexts of Eenzaam avontuur and other works by Blaman, concentrating on the analysis of loneliness as main topic both in Blaman's oeuvre and in philosophical existentialism, as represented by the Danish philosopher S?ren Kierkegaard, Friedrich Nietzsche, Martin Heidegger and Karl Jaspers in Germany as well as by the French existentialists Jean-Paul Sartre, Simone de Beauvoir and Albert Camus. As many parallels, but also close contacts as well as reflections by Blaman on these philosophers indicate, the question addressed in this thesis can be answered in positive terms: much favours the thesis that Eenzaam avontuur indeed has to be regarded as an existentialist novel par excellence in mid-twentieth century Dutch literature.