Cíl: Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak ženy hodnotí intenzitu bolesti ve všech dobách porodních. Typ a metodika studie: Při psaní diplomové práce byl využit kvantitativní výzkum za pomoci dotazníkového šetření. Dotazník byl polostandardizovaný, ve kterém byla využita hodnotící škála Karen Lee Richardsové. Výzkumu se účastnily ženy na odděleních šestinedělí v nemocnici v Českých Budějovicích a.s., ve Fakultní nemocnici v Olomouci, v Krajské zdravotní nemocnici v Ústí nad Labem a v Ústavu pro péči o matku a dítě (Praha-Podolí). Ženy byly vybrány podle předem stanovených kritérií. Prvním kritériem byl věk žen, a to od 20 do 40 let. Dalším kritériem byl způsob porodu - vaginální. Posledním kritériem byly dny po porodu (druhý až pátý den po porodu). Celkem bylo rozdáno 200 dotazníků (100 %). Návratnost dotazníků byla 94 % a po vyřazení dotazníků, jež nesplňovaly kritéria nebo byly chybně vyplněny, bylo celkem vyhodnoceno 184 dotazníků (92 %). Statistickými metodami byly vyhodnoceny hypotézy, ve kterých bylo zjišťováno subjektivní vnímání porodních bolestí ve všech dobách porodních v závislosti na paritě, absolvování předporodních kurzů, přítomnosti partnera/jiné blízké osoby u porodu a v souvislosti s používáním pomůcek sloužících jako prevence poranění hráze během porodu. Výsledky: K vyhodnocení uvedených hypotéz byl využit Pearsonův chí-kvadrát test. Díky tomuto testu bylo prokázáno, že neexistuje statisticky signifikantní rozdíl v subjektivním vnímání porodních bolestí v závislosti na paritě žen. Dále bylo prokázáno, že neexistuje statisticky významný rozdíl v subjektivním vnímání porodních bolestí u žen, které před porodem (nynější těhotenství/předešlé těhotenství) absolvovaly prenatální kurzy a u žen, jež tyto kurzy neabsolvovaly. Na základě chí-kvadrát testu nezávislosti bylo dále potvrzeno, že neexistuje souvislost v subjektivním vnímání porodních bolestí mezi rodičkami, u jejichž porodu byl přítomen partner/jiná blízká osoba a u rodiček, kde partner/jiná blízká osoba nebyly u porodu přítomny. Též bylo prokázáno, že v subjektivním vnímání porodních bolestí neexistuje statisticky významný rozdíl mezi ženami, které používaly před porodem pomůcky k prevenci poranění hráze a ženami, které tyto pomůcky nepoužívaly. Výsledky poslední hypotézy potvrdily, že v subjektivním vnímání porodních bolestí neexistuje statisticky významný rozdíl mezi ženami, kterým byly v průběhu porodu nabídnuty nefarmakologické metody tlumení porodních bolestí a mezi ženami, kterým tyto metody poskytnuty nebyly. Závěr: Výzkum prokázal, že neexistuje žádná spojitost v subjektivním vnímání porodních bolestí se žádnou ze zkoumaných proměnných. Lze tedy říci, že vnímání porodních bolestí je zcela individuální.Aim: The main goal of the diploma thesis was to discover how women rate intensity of their pain during all birth-giving stages. Type and methodology: For the purpose of this diploma thesis quantitative research with the help of questionnaires was used. Questionnaire was half-standardized and used Karen Lee Richards scale. Chosen participants were women from the after-birth department in the hospital of České Budějovice, University Hospital of Olomouc, Regional hospital of Ústí nad Labem and from the Institute for the Care for Mother and Child (Praha Podolí). Women were selected based on predetermined criteria. First criteria was the age of women. The selected women had to be 20 to 40 years old. Next criteria was the way of birth vaginal. The last criteria was the number of days after the birth itself (2nd to 5th day after the birth). There were 200 questionnaires handed out (100%). Turnout of the questionnaires was 94%. After eradication of questionnaires that did not fit the criteria or which were filled in incorrectly 184 questionnaires (92%) were processed. By using statistical methods hypothesis were evaluated. The hypothesis supposed subjective perception of pain during all birth phases with regards to women's parity, their experience with pre-birth courses, the presence of a partner/other closely related person at birth and with regards to the usage of tools serving as injury prevention of perineum during birth. Results: Hypothesis has been evaluated with help of Pearson's chi-squared test. Thanks to this statistical test it has been proven that there is no statistically significant difference in subjective perception of birth pain in dependence on women parity. Furthermore, it has been proven that there is no statistically important difference between subjective perception of pain among women who went through prenatal courses before giving birth and those who did not. It has been proven that there is no connection between subjective perception of pain between birth givers who were accompanied by either their partner or closely related person during birth and those who were not accompanied by anyone. It has also been proven that with regards to subjective perception of pain there is no statistically significant difference between women who used tools for the prevention of injury of perineum and women who did not. Results of the last hypothesis have confirmed that in subjective perception of birth pain there is no statistically important difference between women who were offered non-pharmacological methods of pain reduction and those who were offered none. Conclusion: Research has proven that there is no connection between subjective perception of birth pain and any of the variables which were examined. It therefore may be suggested that perception of birth pain is completely individual.