V naší práci jsme se zaměřili na vliv spánku na konsolidaci emoční paměti - specifického druhu paměti pro podněty, které vyvolávají emoční odezvu. Podle dosavadních výzkumných zjištění by spánek měl podporovat konsolidaci těchto vzpomínek přednostně před těmi, které svůj emoční doprovod nemají. Pro ověření této hypotézy jsme zvolili zkřížený experimentální design. U souboru 32 vysokoškolských studentů jsme vyvolávali afektivní stavy prostřednictvím prezentace fotografií získaných ze standardizovaných databází obrázků s emočním obsahem IAPS a OASIS. Náš test sestával z učení a následné rekognice těchto fotografií. Dále jsme ve výzkumu použili dotazníky PANAS, MEQ, úpravu Paměťového testu učení, spánkové deníky a formuláře denní aktivity. Výsledky jsou následující: emoční náboj podnětu (pozitivní i negativní) významně zpřesňuje zapamatování podnětu; emoční arousal vyvolává dojem, že podnět již byl spatřen, ale nezpřesňuje jeho zapamatování; výkon žen a mužů v testu emoční paměti se neliší; spánek nemá na přesnost zapamatování emočních stimulů významný vliv, pravděpodobně kvůli nízké obtížnosti experimentálního úkolu. V dlouhodobějším horizontu lze výsledky výzkumů o vztahu mezi emocemi, spánkem a pamětí uplatnit v rozvoji intervencí zaměřených na spánek při léčbě afektivních či úzkostných poruch.In this study we investigated the influence of sleep in the consolidation of emotional memory - a specific kind of memory for stimuli which invoke an emotional response. According to previous research findings, sleep should facilitate the consolidation of these memories with priority over those which do not have their emotional accompaniment. To test this hypothesis, we employed crossed experimental design (counterbalanced). In a sample of 32 undergraduate students, we evoked affective states by presenting photographs selected from standardized sets of images with emotional content (called IAPS and OASIS). Our test consisted of memorization and subsequent recognition of these photographs. Additionally, we employed following methods: PANAS, MEQ, modification of Auditory Verbal Learning Test, sleep diaries and forms inquiring about daily activity. The results are as follows: the emotional charge of the stimulus (both positive and negative) significantly improves memory accuracy; an emotional arousal elicits the impression that the stimulus has been seen before, but does not improve memory accuracy; there is no significant difference in the emotional memory test performance between men and women; the influence of sleep on remembering emotional stimuli is not significant, probably due to the low difficulty of the experimental task. In the long term, the results of research in the field of interaction between emotion, sleep and memory can be applied in the development of sleep-focused interventions in the treatment of affective and anxiety disorders.