Sociální sítě jsou velmi využívaným prostředkem komunikace i trávení času. V psychologii i běžné populaci se čím dál častěji vyskytuje termín Fear of Missing Out (FoMO), který je velmi úzce spjat s úzkostí a úzkostností. V naší práci se zabýváme teoretickými základy těchto pojmů a pomocí dotazníkového šetření jsme vytvořili kvantitativní studii, která se zaměřuje na možné regresory právě FoMO. Jako metody jsme použili STAI X1 i X2, FoMO Scale a Smartphone Usage Scale. Dotazník byl šířen online a počet respondentů (N = 1034) považujeme za reprezentativní. Pomocí regresních modelů jsme došli k závěrům, že statisticky nejvýznamnějším kladným prediktorem FoMO je Čas strávený na sociálních sítích, následovaný regresorem Využívání chatovacích služeb. Studenti skórují na škále FoMO signifikantně méně. Nenašli jsme signifikantní vliv věku ani pohlaví na FoMO. Mezi další zajímavé výsledky patří například spojitost mezi FoMO a úzkostností (r = 0,42; p < 0,001).Social networking sites are well used for communication between people and for spending spare time. In psychology and even in common people we find more and more use of the term Fear of Missing Out (FoMO), which is closely connected with anxiety. In our work we describe theoretical backgrounds of those terms and we created questionnaire quantitative study to aim on regressors acting on FoMO. Methods: We used STAI for measuring state and trait anxiety, FoMO Scale and Smartphone Usage Scale. Our questionnaire was shared publicly online and we found our sample (N = 1034) as representative to the population. Through regression statistical models we found out that most powerful regressors were Time spent on Social Networking Sites and Using of chat services. Students score significantly less in FoMO scale and we have not found any significant relation to FoMO in age or gender. We found significant correlation between FoMO and trait anxiety (r = 0,42; p < 0,001).