Disertační práce se zaměřuje na popis a analýzu problematiky, jak dokážou čeští patnáctiletí žáci základní školy a víceletého gymnázia Moravskoslezského kraje (MSK) v praktických dovednostech správně uplatňovat všechny dílčí aspekty čtenářské gramotnosti, a to především čtenářské strategie. Cílem disertační práce bylo zjistit, jaká je úroveň čtenářských strategií u cílového vzorku respondentů. Dílčím cílem bylo také zjistit, jací činitelé ovlivňují danou úroveň čtenářských strategií u patnáctiletých žáků. Disertační práce je rozdělena do tří částí: teoretické, empirické a části textových příloh. Východiskem k zpracování teoretické části byla odborná literatura, která se zabývá problematikou čtenářské gramotnosti a čtenářských strategií. Z hlediska autoregulace patnáctiletého žáka jsme se zajímali o jeho znalosti a dovednosti metakognitivní i metamotivační. V teoretické části jsme vymezili problémové pojmy z oblasti didaktiky, lingvistiky, pedagogiky aj. příbuzných oborů vztahujících se k tématu disertační práce a sledovali jsme také vztahy a souvislosti mezi nimi. Dále jsme popsali a analyzovali faktory, které mají vliv na rozvoj čtenářských strategií. V rámci teorie jsme popsali vybrané klasifikace čtenářských strategií, které jsou prezentovány z mnoha aspektů, např. z hlediska čtenářské gramotnosti, didaktických prostředků, metod a forem výuky aj. Součástí disertační práce je prezentace vybraných výsledků současných výzkumů čtenářské gramotnosti v ČR i v zahraničí. V závěru této kapitoly popisujeme a zamýšlíme se nad současným stavem řešení problematiky čtenářských strategií a jejich rozvoje v edukačním procesu a zdůrazňujeme důležitost propojení kooperace státní a regionální vzdělávací politiky ve smyslu vyvíjejícího se kurikula vzhledem k celoživotnímu učení a upozorňujeme na sledování měnících se rolí učitele a žáka v lokálním i mezinárodním společenském kontextu. Empirický výzkum byl rozdělen do čtyř částí a v každém z kvantitativně orientovaných výzkumných šetření představujeme design výzkumu, výzkumný nástroj, cíle výzkumu, statistické hypotézy a také výzkumné soubory. První kvantitativně orientovaný výzkum byl realizovaný metodou dotazníkového šetření úrovně čtenářských strategií patnáctiletých žáků v MSK z pohledu žákovské metakognice a metamotivace. Druhý výzkum vychází ze strukturovaného pozorování vybrané výuky českého jazyka a literatury u patnáctiletých žáků v MSK s cílem rozvoje čtenářských strategií. K deskripci pedagogické reality jsme zvolili přístup vícečetné případové studie jako součásti kvalitativně orientovaného šetření. Třetím výzkumným objektem jsou učitelé ČJL, kteří v dotazníkovém výzkumu uvádí, jaké metody, formy výuky a druhy textů užívají v různých fázích výuky k rozvoji čtenářských strategií žáků. Třetí fáze výzkumu nepřináší zobecňující poznatky, neboť sleduje pouze malý vzorek respondentů. Poslední část kvantitativně zaměřeného výzkumu jsme realizovali opět v MSK u vybraného vzorku patnáctiletých žáků metodou strukturovaného rozhovoru. Zvolenou databází otázek jsme se zaměřili na čtyři problémové oblasti: a) čtenář a čtenářský prožitek, b) čtenářské strategie, c)škola a učení, d) úvahy o čtení. V závěrečné části disertační práce shrnujeme výsledky, které přinesl pedagogický výzkum s posouzením jejich vlivu na pedagogickou teorii a praxi. K praktickým výstupům disertační práce patří soubor deskripce vybrané výuky mateřského jazyka s příklady rozvoje čtenářských strategií. Práce může být inspirací pro další výzkumy v oblasti rozvoje čtenářských strategií.The dissertation focuses on the description and analysis of the issues how Czech 15-year-old pupils of elementary schools and the multi-year grammar schools in the Moravian-Silesian-region (MSK) can apply in practical skills all the partial aspects of reading literacy, especially reader strategies. The aim of the dissertation was to find out the level of reader strategies in the target sample of respondents. The partial objective was also to find out which factors affect the level of reading strategies for 15 year old. The dissertation is divided into three parts: the theoretical, empirical, and text attachment parts. The basis for the elaboration of the theoretical part was specialized literature which deals with reading literacy and reader strategies. From the point of view of self-regulation of a 15-year-old pupil, we were interested in his metacognitive and metamotivational knowledge and skills. In the theoretical part, we have defined the problematic concepts of didactics, linguistics, pedagogy, etc. related disciplines related to the subject of the dissertation, and we also observed relations and connections between them. We also described and analyzed the factors that influence the development of reader strategies. Within the framework of the theory, we have described selected classifications of reading strategies, which are presented in many aspects, e.g. from the point of view of literacy, didactic means, methods, and forms of teaching, etc. The dissertation also includes presentations of selected results of contemporary reading literacy research in the CR and abroad. At the end of this chapter, we describe and reflect on the current state of the solution of the issues of reading strategies and their development in the educational process, and emphasize the importance of interconnection of the co-operation of state and regional educational policies in the sense of the evolving curriculum, with regard to lifelong learning, and we draw attention to the changing roles of teacher and pupil in local and international social contexts. Empirical research was divided into four parts, and in each of the quantitative research surveys we present research design, research tools, research objectives, statistical hypotheses, as well as research files. The first quantitative research was conducted with a questionnaire survey of the level of reading strategies of 15-year-old pupils in the Moravian-Silesian region, from the point of view of pupil metacognition and metamorphism. The second research is based on the structured observation of the selected teaching of Czech language and literature in 15-year-old pupils in MSR, with the aim of developing reader strategies. To describe the pedagogical reality, we chose access to a multiple case study as part of a qualitatively oriented survey. The third research object is the ČJL teachers who, in the questionnaire research, state what methods, forms of teaching, and types of texts they use at different stages of teaching to develop pupils' reading strategies. The third phase of the research does not bring general knowledge, as it only follows a small sample of respondents. The last part of the quantitative research was carried out again in MSR in a selected sample of fifteen-year-old pupils, using the structured interview method. In the selected question database, we focused on four problem areas: a) reader and reader experience, b) reading strategies, c) school and learning, d) reading considerations. In the final part of the dissertation, we summarize the results of pedagogical research with the assessment of their influence on pedagogical theory and practice. The practical outputs of the dissertation include the description of selected mother tongue teaching, with examples of the development of reading strategies. The work may be an inspiration for further research on the development of reading strategies.