Diplomová práce se zabývá trestným činem zabití. Jedná se o privilegovanou skutkovou podstatu k vraždě, lišící se svými znaky silným rozrušením a předchozím zavrženíhodným jednáním poškozeného. Zabití bylo novinkou zavedenou do TrZ z roku 2009. Z toho plyne, že ho předchozí právní úprava neznala. Proto se úvod práce zabývá historickým exkurzem do TZ. Druhá kapitola se věnuje rozboru skutkové podstaty zabití. V souvislosti s rozborem skutkové podstaty se naskýtá otázka, zda je předmětná právní úprava zabití dostatečná. K jejímu zodpovězení se práce zabývá dílčími otázkami, které zkoumají způsob, jakým zákonodárce zvolil u zabití výčet privilegovaných okolností. Dále se práce zaměřuje na problematiku znaleckého dokazování, konkrétně na důkaz silného rozrušení pachatele mající charakter omluvitelného hnutí mysli, jako na právní otázku a s tím související důsledky pro ústavní zásady. Nechybí také kapitola věnovaná ukládání trestních sankcí, která se zaměřuje na tresty a ochranná opatření, jež lze pachateli zabití uložit, včetně rozboru uložených trestních sankcí v letech 2010-2014. V neposlední řadě obsahuje práce samostatnou kapitolu zkoumající otázku trestnosti přípravy zabití. Důležitou součástí práce je rozbor reálné trestní kauzy Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka Liberec týkající se zabití.The theses deals with the crime of manslaughter. It is a privilege crime in relation to murder. It differs from murder by its signs strong distress and despicable behaviour. Manslaughter was a novelty implemented in the criminal code in the year 2009. Which means that the previous regulation did not know this crime. Therefore the thesis starts with the historical excursion. The second chapter is dedicated to the analysis of the body of the crime of manslaughter. In te context of the analysis arises a question whether the regulation is sufficient. In order to answer this question the thesis copes with partial questions examining the way how the legislator chose the list of privileged circumsatnces of manslaughter. In addition, the thesis focuses on the issue of the expert inquiry, in particular on the evidence of a strong distress of the perpetuator having the character of an excusable mind movement, as a legal question and the relatred consequences for the constitutional principles. There is also a chapter dedicated to the imposition of criminal sanctions, which focuses on penalties and protective measures that can be imposed on the perpetuator of manslaughter, including analysis of imposed criminal sanctions betweem 2010-2014. Last but not least, the thesis contains whole chapter examining the question wheter the preparation of manslaughter should be punished. An important part of the thesis is the analysis of real criminal case heard at County Court in Ústí nad Labem branch Liberec.