Tato diplomová práci je zaměřena na operativně pátrací prostředky a jejich využití v trestním řízení. Cílem této práce bylo zejména zanalyzovat jednotlivé prostředky a zjistit nedostatky a následně navrhnout možnosti nápravy těchto nedostatků. Mezi tyto prostředky se řadí sledování osob a věcí, předstíraný převod a použití agenta. Pojednává taktéž o historii operativně pátracích prostředků jak před rokem 1989 tak i v letech následujících. Další důležitou částí je otázka policejní provokace, kde je využita zejména judikaturu Ústavního a Nejvyššího soudu. Rozebrána a diskutována jsou převážně práva policistů při předstíraném převodu a použití agenta, a zda jsou nějaké hranice jejich činnosti a pokud ano, kam až mohou zajít. V neposlední řadě jsou také popsány podpůrné operativně pátrací prostředky a jejich souvislost s prostředky uvedenými v trestním řádu.This thesis is focused on operational searching means and their use in criminal proceedings. The aim of this thesis was mainly to analyse each of the instruments and to identify their shortages and then to suggest some possibilities of correction of these shortages. Monitoring and interception of individuals and objects, pretended transmission and usage of agent are included among these means. It also analyses the history of operational searching means both before the year of 1989 and following years. Another important part is the issue of police provocation, where the case law of the Constitutional and Supreme Courts is used. Analysed and discussed are predominantly the rights of police officers in pretended transmission and the usage of agent and whether there are any limits to their actions and if so, how far are they allowed to go. Last but not least, supporting operational search means and their relation to the means stated in the Criminal Procedure Code are also described.