Number of the records: 1
Odpovědnost stran v kontraktačním procesu
Title statement Odpovědnost stran v kontraktačním procesu [rukopis] / Karel Vlček Additional Variant Titles Odpovědnost stran v kontraktačním procesu Personal name Vlček, Karel (dissertant) Issue data 2017 Phys.des. 1xCD Note Ved. práce Milan Hulmák Another responsib. Hulmák, Milan (školitel) Another responsib. Univerzita Palackého. Katedra soukromého práva a civilního procesu (degree grantor) Keywords smlouva * předsmluvní odpovědnost * informační povinnost * omyl * podvod * neúměrné zkrácení (laesio enormis) * spotřebitel * podnikatel * jasnost a srozumitelnost * nabídka * akceptace * pocti-vost * contract * pre-contractual information * information duty * mistake * fraud * laesio enormis * con-sumer * entrepreneur * clarity and intelligibility * offer * acceptance * bona fidei Form, Genre disertace dissertations UDC (043.3) Country Česko Language čeština Document kind PUBLIKAČNÍ ČINNOST Title Ph.D. Degree program Doktorský Degree program Teoretické právní vědy Degreee discipline Občanské právo book
Kvalifikační práce Downloaded Size datum zpřístupnění 00174748-136522790.docx 114 494.5 KB 24.05.2017 Posudek Typ posudku 00174748-ved-456589755.pdf Posudek vedoucího 00174748-opon-730621975.docx Posudek oponenta Průběh obhajoby datum zadání datum odevzdání datum obhajoby přidělená hodnocení typ hodnocení 00174748-prubeh-787003732.pdf 31.08.2011 24.05.2017 11.12.2017 S 2
Tato disertační práce pojednává o informační povinnosti jako o jedné ze skutkových podstat předsmluvní odpovědnosti. Jedná se o téma v české právní vědě dosud komplexně nezpracované. Práce je rozdělena do několika dílčích okruhů. Nejprve je pojednáno o historickém vývoji předsmluvní odpovědnosti jako celku a o historickém vývoji institutů založených na poskytování informací (omyl, podvod, práva z vad apod.). Na tomto historickém vývoji je demonstrováno prolínání těchto doktrín navzdory jejich rozdílnému stáří. Následuje komparativní pasáž shrnující poznatky a závěry zahraničních právních úprav. Poslední část práce se věnuje úpravě informační povinnosti v českém právu. V této části práce jsou vymezeny stěžejní aspekty informační povinnosti, a sice její vznik, rozsah a způsob splnění informační povinnosti. Krátká pasáž je věnována otázce přeinfomovanosti. Informační povinnost představuje poměrně komplexní problém, který nelze zúžit na ustanovení § 1728 odst. 2 OZ. Sdělování informací je základním předpokladem funkčnosti obchodu a možnosti uzavřít smlouvu. Otázky spojené s plnění informační povinnosti mají proto nutně přesah do řady dalších ustanovení občanského zákoníku (úprava nabídky a akceptace, omyl, podvod, práv z vad apod.). Izolované řešení problému je vyloučeno. Informační povinnost není v občanském zákoníku upravena pouze obecným způsobem v § 1728 odst. 2 OZ, nýbrž v konkrétní podobě se lze s informační povinností setkat jak v obecné části závazkového práva (např. práva z vad), tak u konkrétních smluvních typů (kupní smlouva, pojištění, sázka a hra). Mnohem významnější pozici má konkrétní informační povinnost v úpravě spotřebitelských smluv, a to včetně úpravy nacházející se ve zvláštních zákonech (např. zákon o spotřebitelském úvěru). Pro tuto úpravu jsou charakteristické rozsáhlé katalogy informací. S obecnou informační povinností se pojí řada sporných otázek, zejména co se vzniku a rozsahu této informační povinnosti týče. Zatímco v zahraničí se jedná o živé a dlouhodobě diskutované téma, česká právní věda prakticky mlčí a to navzdory tomu, že se nejedná o teoretický koncept, ale navýsost praktické téma. Ve stěžejní části práce je analyzována informační povinnost v českém právu. Popsán je vznik informační povinnosti, rozsah informační povinnosti, závaznost poskytovaných informací, způsob poskytovaných informací (jasnost a srozumitelnost), absence informační povinnosti a poslední kapitola je s ohledem na úpravu spotřebitelských smluv věnována přeinfomovanosti spotřebitelů. Informační povinnost má svůj filozofický základ a její rozsah ovlivňuje míra solidarity panující ve společnosti. Čím liberálnější je společnost, tím klesá rozsah informační povinnosti. Naopak, čím panuje větší solidarita mezi členy společnosti, tím poroste informační povinnost. Z těchto důvodů nelze všechny zahraniční závěry převzít. Je třeba vyjít z konkrétních okolností právního řádu. Dozajista lze převzít řadu závěrů ze zahraničí, neboť jsou univerzálně aplikovatelné. Cenným zdrojem poznání jsou závěry Law and Economics. Právo nemůže být posuzováno pouze z pohledu formálních pravidel, případně korigováno principy mravními, ale musí reflektovat i ekonomickou situaci. V konkrétní rovině se to promítá např. v případě, kdy by informační povinnost měla být formálně plněna, ačkoli její splnění by si vyžádalo mnohonásobně vyšší náklady než možná vznikající škoda. Vzhledem k přesahu informační povinnosti i do jiných právních institutů je v této práci samostatně pojednáno o omylu, podvodu, neúměrném zkrácení a právech z vad. Z tohoto důvodu je třeba vymezit vztah mezi informační povinností a těmito zvláštními úpravami a to včetně aplikační předpokladů. Nakonec je pojednáno o následcích porušení informační povinnosti. V prvé řadě se jedná primárně o náhradu újmy. Může se však jednat o neplatnost právního jednání, veřejnoprávní sankce, právo odstoupit od smlouvy, klamavé obchodní praktiky apod.This dissertation thesis is about pre-contractual information duties of contracting parties (duty to disclose information) which is one part of pre-contractual liability. This theme has not been yet described in complex by Czech jurisprudence. Thesis is divided to several parts. First of all historic development and connection between pre-contractual liability and institutes based on disclosure of information is described. Following part of thesis describes findings and conclusions of foreign jurisprudence and court decisions. The last part of thesis describes information duties in Czech civil law. Disclosure of information presents relatively complex problem, which cannot be restricted only to one specific provision in Civil code (sec. 1728 par. 2 of the Civil Code). Disclosure of information is basic assumption for existence of commerce and conclusion of contract. Problems connected with disclosure of information exceed to other provisions in the Civil Code (regulation of offer and acceptance, mistake, fraud, defect performance). Isolated solution is excluded. Information duty is not regulated only in sec. 1728 para. 2 of Civil Code. There are other provisions which regulate disclosure of information in concrete manner. These provisions can be found in general regulation of obligations of the Civil code (regulation of defect performance) but also in regulation of specific contracts (e.g. sales contract, insurance, bet, play a lot). Concrete information duties are much more important in consumer contracts which contain regulation in special acts (e.g. credit consumer act). A lot of disputable questions and problems arise around disclosure of information (e.g. cases cited in prologue of this thesis). Contrary to Czech jurisprudence, foreign jurisprudence has been trying to solve this issue for decades, as the disclosure of information is not theoretical concept but really practical theme. The most important part of this thesis analyses information duties in Czech civil law. is the thesis describes formation of information duties, extent of information duties, obligatory effect of disclosed information (clarity and intelligibility), absence of duty to disclose and over-information caused by information duties in consumer contracts. Information duty has philosophical foundation and its extent is influenced by solidarity between people in society. The more liberal society is the extent of information duty is decreased. On the other hand, the more solidarity between members of society is, the information duty grows. For this reason, all foreign conclusions cannot be taken over. Nevertheless a lot of rules created by foreign lawyers could be used also in Czech civil law because these rules are universally applicable. Valuable source of knowledge is ´Law and Economics´. The legal rules cannot be definitely applied just formally or adjusted by moral principles. Economic aspects have to be taken into consideration despite of the fact that in some cases economic aspects would not prevail. Economic aspect will be taken into consideration in situation in which cost of disclose of information is higher than possible damages. Information duty exceeds to other legal institutes. For this reason, this thesis deals with mistake, fraud, laesio enormis and defect performance. All these institutes are based more or less on providing of information. This means the relation between disclose of information on one side and above mentioned institutes on other side has to be established, especially requirements for application. The last part of the thesis described consequences of nondisclosure of information. Primarily defendant would be awarded by compensation of damages. Nondisclosure of information may cause invalidity of contract, sanctions imposed by public law, misleading commercial practices etc.
Number of the records: 1