Úvod: Disertační práce se zabývá standardní terminologií ošetřovatelských intervencí NIC ve sledované oblasti intenzivní péče a byla koncipována do dvou fází. Cíl: Hlavním cílem první fáze šetření bylo zjistit četnost využití intervencí NIC, které zaznamenají oslovené všeobecné sestry, pracující v intenzivní péči ve své klinické praxi. Dílčí cíle měly zjistit, zda faktory typu pracoviště ARO a JIP, typ jednotky intenzivní péče (chirurgického a interního typu), celková délka praxe ve zdravotnictví, vzdělání a specializace v intenzivní péči ovlivní udávanou četnost použitelnosti jednotlivých intervencí NIC. Hlavním cílem druhé fáze šetření bylo zjistit, jaké intervenční aktivity/činnosti potvrdí expertní všeobecné sestry jako charakteristické pro konkrétní intervence NIC ve sledované oblasti intenzivní péče. Metody: V obou fázích šetření bylo využito kvantitativních výzkumných metod. Volba byla ovlivněna postupem výzkumného týmu Iowské univerzity při vývoji standardní terminologie v oblasti ošetřovatelských intervencí, Klasifikace NIC. Jako výzkumný nástroj pro první fázi byl zvolen Protokol pro záznam frekvence použitelnosti uvedených 184 intervencí NIC (5th ed.) ve sledované oblasti intenzivní péče. Frekvence použitelnosti byla statisticky analyzována. Pro vyjádření statistické závislosti vlivu definovaných faktorů byl použit Pearsonův chí-kvadrát na hladině významnosti <0,05. Ve druhé fázi šetření byl využit rovněž Protokol, ve kterém všeobecné sestry expertky ověřovaly intervenční aktivity/činnosti s využitím ICV skóre. Soubor: V první fázi šetření byla získána data z 387 Protokolů, kde bylo uvedeno 184 intervencí NIC a vyplnily je všeobecné sestry (n387), které pracují ve sledované oblasti intenzivní péče minimálně jeden rok. Ve druhé fázi šetření byla získána data z 36 Protokolů, kde bylo uvedeno 1510 intervenčních aktivit/činností zařazených pod 66 sledovaných intervencí NIC. Intervenční aktivity/činnosti ověřovaly všeobecné sestry (n36), které splnily navrhovaná kritéria expertů v ČR a SK. Výsledky: V první fázi šetření bylo zaznamenáno 49 intervencí NIC ve sledované oblasti intenzivní péče, které všeobecné sestry označily jako použitelné ve více jak 75 % ve své klinické praxi minimálně jedenkrát týdně. Tento počet byl následně rozšířen na 66 intervencí NIC, které byly všeobecnými sestrami z klinické praxe doporučeny. Nejčastěji byla zaznamenána intervence NIC 4200 Intravenózní terapie jako použitelná v 95,86 % klinické praxe, sledované oblasti intenzivní péče minimálně jedenkrát týdně. Na udávanou četnost použitelnosti intervencí NIC v klinické praxi byl signifikantně potvrzen vliv úrovně pracoviště (ARO a JIP) a typ jednotky intenzivní péče (chirurgický a interní typ). Ostatní definované faktory (celková délka praxe, vzdělání a specializace v intenzivní péči) nepotvrdily vliv na udávanou četnost použitelnosti intervencí NIC ve sledované oblasti intenzivní péče Ve druhé fázi šetření bylo potvrzeno 52 % intervenčních aktivit/činností jako charakteristických. Tyto intervenční aktivity/činnosti byly zařazeny jako hlavní ošetřovatelské aktivity k naplnění sledovaných konkrétních intervencí NIC v oblasti intenzivní péče. Závěr: Disertační práce byla zaměřena na možnost použitelnosti Klasifikačního systému NIC ve sledované oblasti intenzivní péče na území ČR. Výstupem první fáze šetření je seznam 66 intervencí NIC, přeložených do českého jazyka, použitelných minimálně jedenkrát týdně ve sledované oblasti intenzivní péče. Výstupem druhé fáze šetření a disertační práce je navržený soubor názvů intervencí NIC, jejich definic a intervenčních aktivit/činností v české verzi.Introduction: The dissertation deals with standard terminology NIC nursing interventions in the monitored area of intensive care. The dissertation was divided into two phases. The main aim of the first phase was to determine interventions NIC (5th ed.) which nurses identify more than in 75 % as applicable, at least once a week in a given area of intensive care. The sub-aims were to determine whether the selection of interventions NIC applicability affect defined factors (level of workplace, type of workplace, length of experience, education, specialization in intensive care). The main aim of the second phase was to verify the intervention activities / activity of NIC interventions that were determined in the first phase of the research, as applicable at least once a week in a given area of intensive care. Methods and Sample: The quantitative research methods were used in both phases of the research. The choice was influenced by the process of the research team of University of Iowa in the development of the standard terminology in the field of nursing interventions, NIC classification. For the first phase the protocol for recording frequency of mentioned 184 NIC interventions (5th ed.) was chosen as a research tool in observed field of the intensive care. The frequency of applicability was statistically analysed, for the statistical dependence formulation of the influence of the defined factors was used the Pearson chi-square, at a significance level of 0.05. In the second phase of the research the Protocol was also used, in which expert nurses verified the interventional activities / activities with ICV score (modification of the Fehring Validation Model). In the first phase of the research data were obtained from 387 Protocols which included 184 NIC interventions completed by general nurses (n387), who work in the given area of intensive care at least one year. In the second phase of the research data were obtained from 36 Protocols, which included 66 NIC interventions completed by general nurses (n36), who met the proposed criteria of experts in the Czech Republic and Slovakia. Results: In the first phase of the investigation there were 49 NIC interventions in the monitored area of intensive care that nurses identified as applicable more than in 75 % of their clinical practice at least once a week. This number was expanded to include other interventions NIC, which were recommended by general nurses from clinical practice. The most frequently reported intervention was NIC 4200 Intravenous Therapy as applicable in 95, 86 % of clinical practice, in the given intensive care at least once a week. The significant influence of the level of the workplace (ARO and ICU) and the type of intensive care units on the applicability record of NIC interventions in clinical practice has been confirmed. The other defined factors that could influence the selection has not been confirmed. In the second phase of the research 66 NIC interventions were proposed to validate intervention activities. In the second phase of research 52 % of the intervention activities were confirmed as specific and were classified as major intervention activities to fulfil the NIC interventions in the given area of intensive care. Conclusion: The dissertation was focused on the possibility of application of the classification system NIC in the monitored area of intensive care in the Czech Republic. The output of the first phase of the research is a list of 66 NIC interventions, translated into the Czech language, useable at least once a week in a given area of intensive care. The outcome of the second phase of the research is a list of the names of NIC interventions, their definitions and intervention activities in the Czech version. The Intervention activities are in a proposed List categorized as primary or additional nursing activities for the performance of the NIC interventions in the monitored area of intensive care.