Je revidován Australský rod Synchonnus Waterhouse, 1879 z čeledi Lycidae. Rody Achras Waterhouse, 1879 a Enylus Waterhouse, 1879 jsou vzhledem k absenci diagnostických znaků navrženy jako mladší synonyma rodu Synchonnus, což vede k novým kombinacím v případě Synchonnus amplus (Kleine, 1930), comb. nov., S. limbatum (Waterhouse, 1877), comb. nov. a S. segregatus (Waterhouse, 1879), comb. nov. Rod Synchonnus je na Australském východním pobřeží velmi diverzifikovaný a je popsáno 11 nových druhů. Hranice druhů založené na morfologických znacích jsou porovnány s delimitací druhů odvozenou z tvaru fylogenetického stromu a genetických vzdáleností. Hranice druhů založené na delimitaci pomocí DNA dat perfektně souhlasí ve dvou kládech s delimitací podle morfologických znaků, avšak v dalším kládu rodu Synchonnus, který je tvořen 3 alopatricky se vyskytujícími druhy s diverzifikovanými samčími kopulačními orgány, ale vysoce podobnými cox1 mtDNA sekvencemi, je delimitace druhů na základě DNA nemožná. Selhání delimitace druhů založené na DNA sekvencích u některých druhů rodu Synchonnus poukazuje na nemožnost předvídat účinnost barcoding přístupu dokonce ani v blízce příbuzných liniích a kdykoli je to možné je při delimitaci druhů nutno preferovat integrovaný taxonomický přístup. Australská fauna rodu Synchonnus je vysoce diverzifikovaná a fragmentace vlhkých lesních ekosystémů v posledních ~15 milionech let je předpokládaným hlavním faktorem vedoucím k pozorované alfa-taxonomické diverzitě.Synchonnus Waterhouse, 1879 from Australia is revised. Achras Waterhouse, 1879 and Enylus Waterhouse, 1879 are found to be junior synonyms of Synchonnus due to the absence of diagnostic characters and result in the new combinations of Synchonnus amplus (Kleine, 1930), S. limbatum (Waterhouse, 1877), and S. segregatus (Waterhouse, 1879). Synchonnus is reported from the Australian mesic and monsoon zones, and 11 new species are described: S. flavonotatum sp. nov., S. maseki sp. nov., S. ailaketoae sp. nov., S. dubenovae sp. nov., S. chilvertonensis sp. nov., S. slipinskii sp. nov., S. monteithi sp. nov., S. eungellensis sp. nov., S. crypticum sp. nov., S. variabilis sp. nov., and S. campestris sp. nov. The morphology-based species limits are compared with delimitation inferred from the shape of the phylogenetic tree and genetic distance. DNA-based species limits agree with morphological delimitation in two clades, but a deep conflict was identified in another clade of Synchonnus consisting of three species with allopatric distribution and diversified genitalia, but highly similar cox1 mtDNA sequences. The failure of molecular species delimitation in some Synchonnus points to our inability to predict the performance of barcoding approach even in closely related lineages and calls for an integrative taxonomical approach whenever possible. The Synchonnus fauna of Australia is presented as highly diverse and the fragmentation of habitat in the last ~15 million years is hypothesized as the principal factor leading to observed alpha-taxonomic diversity.