Cílem práce bylo provést neoformalistickou analýzu filmu Sicario, identifikovat dominantu a zároveň určit, zda film naplňuje konvence akčního filmu nebo se jim naopak vymyká. Byly využity základní nástroje neoformalismu popsané Kristin Thompsonovou v knize Breaking The Glass Armor. Žánrové konvence a archetypy byly odvozeny z knih zabývajících se akčním filmem od autorů Erica Lichtenfelda a Harveyho OBriena, největší důraz byl kladen na prostředí a ´muže, který zná Indiány´. Jako dominanta filmu byl určen princip postupného odkrývání, který se v určitých podobách nachází jak ve stylistických, tak v narativních složkách filmu. Na základě analýzy bylo dále zjištěno, že Sicaria nelze označit za konvenční akční film, protože není založený na fyzickém spektáklu a jeho postavy porušují žánrová pravidla.The aim of this work was to do a neoformalist analysis of the film Sicario, identify its dominant and further decide whether the film fulfills the criteria of the action film genre or whether it defies them. The work uses the basic tools of analysis described in Kristin Thompson´s book Breaking The Glass Armor. The genre conventions and archetypes were based of books by Eric Lichtenfeld and Harvey OBrien, with the emphasis on surroundings and ´man who knows Indians´. The work identified the principle of gradual uncovering, which is, in various forms, present in both formal and narrative components of the film, as the dominant. It was further discovered, based on the analysis, that Sicario cannot be considered a conventional action film, because it is not based on physical spectacle and its characters defy the rules of the genre.