Tato práce se obecně zabývá pojetím duše ve středověké židovské filosofii. Konkrétně je brán zřetel na dílo Berachjy ben Natronaje ha-Nakdana ve světle středověké židovské i latinské filosofie. Nejprve představuji pojetí duše v řecké tradici, která je základem veškeré pozdější filosofie, židovské či nežidovské. Středověký židovský novoplatonismus je představen na osobnostech Izáka Izraeliho, Šlomo Ibn Gabirola, a Abrahama Ibn Ezry. Nakonec se dostáváme k životu a dílu Berachjy. Berachjovo pojetí duše je interpretováno na základě jeho spisů, Dodi ve-nechdi a Sefer musar haskel.The thesis is generally concerned with the concept of soul in medieval Jewish philosophy. In particular, the work of Berechiah ben Natronai ha-Naqdan is taken into account in the light of medieval Jewish and Latin philosophy. First, I present the concept of the soul in the Greek tradition, the basis of all later philosophies. Medieval Jewish Neoplatonism is introduced on the personalities of Isaac Israeli, Shlomo Ibn Gabirol, and Abraham Ibn Ezra. Finally, we get to the life and work of Berechiah. His concept of the soul is interpreted on the basis of his writings, Dodi ve-nechdi and Sefer musar haskel.