Disertační práce se zabývá osobnostními charakteristikami adolescentů souvisejícími s rizikovým chováním. V rámci teoreticko-kritické analýzy jsme uvedli základní teoretické koncepty vycházející z pojetí sociální normy a normality osobnosti. Souvislosti s rizikovým chováním a obdobím dospívání jsou uvedeny v širším kontextu, tedy z hlediska bio-psycho-sociálních proměnných. Výzkumné otázky měli explorativní charakter se zaměřením na rozdíly v rizikových projevech a osobnostních dispozicích ve sledovaných skupinách rozdělených podle věku, pohlaví, typu školy a dalších kritérií. Výzkumné hypotézy předpokládaly vztah mezi určitými osobnostními rysy a tendencemi k rizikovým aktivitám. Zaměřili jsme se především na úzkostnost a impulzivitu. Hlavním výzkumným cílem bylo vytvoření spolehlivého dotazníkového nástroje postihujícího rizikové osobnostní charakteristiky. Nově vytvořená Škála osobnostních rysů u adolescentů (ŠORA) umožňuje poměrně spolehlivou depistáž rizikových jedinců. Dotazník obsahuje čtyři faktory: úzkostnost, impulzivita, nadšenost a rozvážnost. Jedním z úkolů bylo tedy ověřování základních znaků celkové spolehlivosti a vnitřní konzistence dotazníku ŠORA. Výzkumu se zúčastnilo téměř 4 400 žáků druhého stupně základních škol a víceletých gymnázií ve věku 11 až 15 let. Navštívili jsme celkem 55 školských zařízení. Testování proběhlo ve třech fázích. Pilotní testování proběhlo ve vybrané základní škole. Následovalo celorepublikové šetření, které bylo realizováno na 35 základních školách a 19 víceletých gymnáziích. V poslední fázi proběhlo opakované testování (retest) na původním pilotním vzorku respondentů. Dotazníková baterie obsahovala mnoho osobnostních inventářů nebo vybraných faktorů. Proto jsme mohli také ověřit souběžnou validitu dotazníku ŠORA. Kromě konkrétních vztahů s určitými rizikovými aktivitami byly zjištěny zajímavé korelační vztahy mezi jednotlivými osobnostními faktory. Výsledky rozsáhlé studie mohou být užitečné pro podrobný přehled o situaci na českých školách v rámci problematiky rizikového chování. Poskytnuté interpretace a závěry mohou být podnětem či inspirací pro psychodiagnostickou, preventivní, pedagogickou či výchovnou praxi.The dissertation thesis deals with the personality characteristics of adolescents associated with risky behaviour. Within the theoretical-critical analysis, we introduced the main theories based on the concept of social norm and normality of personality. Relation to risky behaviour and adolescence are listed in a broader context, namely in terms of bio-psycho-social variables. The research questions are focusing on differences in risky acts and personality dispositions in targeted groups defined by age, gender, type of school and other criteria. We've hypothesized the relationship between certain personality traits and tendencies toward risky activities. We focused primarily on anxiety and impulsivity. The main goal was to create a reliable questionnaire instrument affecting risk personality characteristics. The newly created Scale of personality traits in adolescents (SORA) enables relatively reliable screening high-risk individuals. The questionnaire includes four factors: anxiety, impulsivity, surgency and deliberation. One of the tasks was thus verifying the essential characteristics of overall reliability and internal consistency of the questionnaire SORA. The study was attended by almost 4 400 pupils in second level primary schools and secondary schools aged 11-15 years. We visited a total of 55 schools. Testing was carried out in three phases. Pilot testing took place at a secondary school. Followed by a nationwide survey that was carried out at 35 secondary schools and 19 grammar schools. In the last phase of the testing was repeated (retested) on the original pilot sample of respondents. The questionnaire battery contained many personality inventories, or selected factors. Therefore, we could also verify the concurrent validity of the questionnaire SORA. In addition to specific relationships with certain risky activities were found interesting correlations between personality factors. The results of an extensive study may be helpful for a detailed overview of the situation at Czech schools within the issue of risky behaviour. Granted interpretations and conclusions can be inspired for the psycho-diagnostic, preventive, educational and pedagogical practice.