Detektor AFP je navržen k pokrytí dosud nepokrytého kinematického rozsahu v dopředné oblasti detektoru ATLAS. Při měřeních s vysokou luminozitou však nastává problém s pile-upem, kdy detektor potřebuje rozeznat, ze kterého vertexu každá zachycená částice pochází. Toho lze dosáhnout měřením času příletu. Pro tento účel byl navržen detektor času letu, jehož prototyp je studován jak pomocí simulace, tak analýzou dat získaných při testovacích měřeních pomocí svazku urychlovače. Důraz je kladen na analýzu korelací mezi jednotlivými měřeními, které tento detektor provádí. Tato měření je cílem průměrovat a tím vylepšit výsledné rozlišení, přílišné korelace by však tento efekt kazily. Výsledky simulací a analýzy reálných dat jsou poté srovnány a jsou učiněny závěry ohledně očekávaného výkonu a chování detektoru.The AFP detector is designed to cover a new kinematic region in the ATLAS forward region. However, during a high luminosity runs, the detector needs a means of distinguishing from which vertex the particles originate. This can be achieved by measuring the time of arrival of these particles. A ToF (Time of Flight) detector prototype designed for this purpose is studied, both by Monte Carlo simulations and by analysis of data acquired during a Test Beam. The focus is on possible correlations between the individual measurements the detector performs, which are then to be averaged, improving the timing resolution. Excessive correlation can destroy this effect. The results of the simulation and the real data analysis are then compared and conclusions drawn regarding the expected detector performance.