Diplomová práce se věnuje zhodnocení efektu kognitivně vedené terapie s využitím virtuální reality na horní končetinu u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). Hlavním cílem bylo porovnat výsledky robotické terapie na přístroji Armeo Spring s výsledky konvenční terapie a zjistit, zda má úroveň kognitivních funkcí vliv na motoriku paretické horní končetiny. Práce obsahuje teoretické poznatky o motorice a jejím řízení, o významu kognitivních funkcí, o CMP, neuroplasticitě a o možnostech robotické terapie. V experimentální části je popsán průběh měření na zařízení Armeo Spring a jsou vyhodnoceny motorické, senzitivní a kognitivní funkce prostřednictvím klinických a přístrojových testů (FMA, ARAT, MMSE, síla stisku, Hand path ratio a Reaction time). Studie se zúčastnilo 12 probandů v subakutní fázi po CMP náhodně rozdělených do dvou skupin. Probandi v experimentální skupině každý den absolvovali místo jedné z konvenčních terapií trénink na přístroji Armeo Spring. Výsledky ukazují, že při využití robotické terapie s prvky virtuální reality dochází, s výjimkou síly stisku, ke zlepšení hodnot všech testů zaměřených na motorické, senzitivní a kognitivní funkce paretické horní končetiny. Statistická významnost byla však zjištěna pouze u testu Hand path ratio. Zároveň výsledky naznačují, že dobrá úroveň kognitivních funkcí má vliv na zlepšení motoriky horní končetiny.This thesis focuses on evaluating the effects of cognitive-guided therapy using virtual reality on the upper limb of patients after stroke. The main objective of this work is to compare the results of robotic therapy using Armeo Spring device with the results of conventional therapy and to determine whether the level of cognitive functions affect the movements of the paretic upper limb. This thesis contains theoretical knowledge of motor skills and motor control, the importance of cognitive functions, summary about stroke, neuroplasticity and the robotic therapy options. The practical part of this thesis describes the process of measuring with the Armeo Spring device. Motor, sensitive and cognitive functions of the patients were evaluated using clinical and instrumental tests (FMA, ARAT, MMSE, grip strength, Hand path ratio and Reaction time). Our research included 12 participants in the subacute phase after stroke, who were randomly divided into two groups. Patients in the experimental group had every day extra robotic therapy with use of virtual reality with the Armeo Spring device instead of conventional therapy. The results show that using robotic therapy with virtual reality, with an exception of grip strength, demonstrate an improvement of all the tests which are focused on the motor, sensitive and cognitive functions of the paretic upper limb. Statistical significance was found only in the test Hand path ratio parameter. The results also show that a good level of cognitive functions has an effect on the improvement of motor skills of the paretic upper limb.