Práce je věnována Ji Kangově eseji "Není smutku ani radosti, který by v hudbě přetrvával". Sheng wu aile lun . Esej lze chápat jako střet dvou hudebně-teoretických konceptů, z nichž jeden je stavěn na tehdy obecně přijímané představě o vztahu hudby a emocí a druhý je snahou autora vymanit se dogmatickému schématu a nastínit své vlastní pojetí této problematiky. Cílem práce je prostřednictvím analýzy a překladu této eseje přiblížit čtenáři problematiku vztahu hudby a emocí tak, jak byla chápána v Ji Kangově době, a zároveň představit autorův nový náhled na vztah hudby a emocí. Diplomová práce se skládá z historického a filosofického rámce, životopisu, stručného představení autorova díla a následné analýzy eseje jako polemiky mezi dvěma rozdílnými přístupy k problematice vztahu emocí a hudby, přičemž si klademe tuto otázku: "Pokud budeme vycházet z Ji Kangovy argumentace, můžeme potvrdit úvodní autorovu tezi "Není smutku ani radosti, který by ve zvuku přetrvával?" Součástí práce je překlad eseje.The thesis is devoted Ji Kang's essay, "There is no sorrow nor joy in the music" Sheng wu lun aile . The essay can be read as a discussion between two theoretical concepts. The first one represents generally accepted understanding of music and emotions in China of 3rd century, the second one is the author's attempt to break the dogmatic scheme and introduce his own conception of this theoretical topic. Following the content of argumentation, the main aim of this thesis is to introduce this topic as a polemics between two concepts of musical thinking. Then, based on analysis of the essay answer the question: Is Ji Kang right in his argumentation? Can we really undoubtedly claim, that there is no sorrow nor joy in the music? For the better understanding of the topic, the translation of the essay contains a part of the thesis.