Tato práce je analýzou základních mechanismů Církve adventistů sedmého dne v rámci České republiky, kterými udržuje paměť, předává náboženské tradice dalším generacím a legitimizuje své učení, a to skrze jejich běžnou náboženskou praxi (rituály, setkávání, literaturu apod.). Je zde rovněž stručně popsán její historický vývoj, učení a struktura. Teoretickým východiskem je koncept kolektivní paměti v té podobě, jak je v současné době diskutován v sociologii náboženství (Halbwachs, Hervieu-Léger, Davie).This work is an analysis of the fundamental mechanisms of the Seventh-day Adventist Church in the Czech Republic, which maintains memory, transmits religious traditions to future generations and legitimizes their doctrines through their ordinary religious practices (rituals, meetings, literature, etc.). There is also a brief description of its historical development, learning and structure. The theoretical starting point is the concept of collective memory in the form as is currently beeing discussed in the sociology of religion (Halbwachs, Hervieu-Leger, Davie).