V této bakalářské práci jsou analyzovány tři díla Josefa Svatopluka Machara, která jsou v odborných publikacích spojována s ženskými osudy Zde by měly kvést růže, Magdalena a Životem zrazeni. Záměrem práce je dokázat, že J. S. Machar nebyl feminista, že jeho tvorba nemůže být označována jako feministická a že se v jeho pracích ženy vyskytovaly pouze v tematicko-motivické rovině, nikoli jako prostředky pro boj v rámci feministické ideologie. V první části práce jsou shrnuty klíčové body feministické literární vědy, v druhé části je poté naznačeno, jak vnímali Machara a jeho dílo literární historici v průběhu 20. a 21. století. Třetí závěrečnou část tvoří analýza zmíněných děl.In this theses I analyzed three books written by J. S. Machar which are according to some literary historians connected to women's lives. These three works are: Zde by měly kvést růže..., Magdalena and Životem zrazeni. The aim of this theses was to prove that J. S. Machar was not a feminist, that his work had nothing to do with feminism. I wanted to demonstrate that Machar did not use women as objects for his feministic fighting, he used them only as sad protagonists of his collections. In the first part of this work there are introduced the key points of feminist literary theory, in second part I showed how Machar was perceived by literary historians during 20th and 21st century. The last part consists of mentioned analysis of three Machar's pieces of work.