Tato diplomová práce porovnává českou a německou právní ochranu přírody v NP Šumava a NP Bavorský les, se zaměřením na ochranu lesů nacházejících se na tomto území, a zvláště pak na právní aspekty kácení stromů napadených kůrovcem. K tomuto zaměření mé diplomové práce vedla zejména skutečnost, že je tato problematika týkající se kácení či nekácení stromů napadených kůrovcem v lesích na Šumavě již delší dobu v České republice probírána a do současnosti zde ani mezi odborníky neexistuje zcela jednotný názor na její řešení. Celá práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitoly této práce se věnují historii obou národních parků a kategorizaci Světového svazu ochrany přírody, další kapitoly jsou pak zaměřeny na vztah mezinárodního práva a práva EU k lesům nacházejícím se na území NP Šumava a NP Bavorský les, zvláště pak na nejdůležitější mezinárodní smlouvy a evropskou soustavu chráněných území známou jako Natura 2000 a v souvislosti s ní i na dvě zásadní směrnice směrnici o ptácích a směrnici o stanovištích. Následující kapitoly se věnují již porovnání vnitrostátní právní úpravy obou států a dále pak na režim jednotlivých zón obou národních parků. Závěrečná kapitola porovnává právní úpravu a postup týkající se protikůrovcových opatření, zejm. těch nejrušivějších jako je kácení stromů či nasazování insekticidů a rovněž porovnání následků přístupů obou států k této problematice na stejném území. Hlavními cíli této práce bylo tedy porovnání dvou právních úprav vztahujících se k jednomu území a jednomu národnímu parku nacházejícího se ve dvou státech a zjistit, jak k určitým právním otázkám týkajících se ochrany přírody přistupují, a zda se může česká právní úprava nechat tou německou v této oblasti inspirovat. Závěrem lze konstatovat, že česká i německá právní úprava týkající se NP Šumava a NP Bavorský les je velmi podobná, a přestože zde můžeme nalézt určité odlišnosti, nejedná se o věci zásadního charakteru. Co se však týče odlišností ve vymezení jednotlivých zón těchto národních parků a s nimi souvisejícími zdejšími možnými protikůrovcovými opatřeními, lze shledat, že německá část tohoto lesa mnohem více odpovídá mezinárodním standardům a požadavkům IUCN, jež v obecných principech pro zonaci národních parků doporučují, aby byly nejméně tři čtvrtiny území po přiměřeném přechodném období ponechány samovolnému vývoji. Lze tedy shrnout, že v některých právních aspektech by se mohla Česká republika nechat od svého německého souseda inspirovat.This thesis compares Czech and German legal nature protection in Šumava National Park and Bavarian Forest National Park, focusing on the protection of forests located in this area, and especially on the legal aspects of the felling of trees infected by bark beetle. The focus of my thesis was led especially by the fact, that this issue, regarding the felling of trees infected by bark beetle in the forests of Šumava, has been discussed in Czech Republic for a long time, and there still does not exist a consensus on the solution, even among experts. The whole work is divided into seven chapters. The chapters in the beginning are devoted to the history of both national parks and categorization of the World Conservation Union, other chapters focus on the relationship between international law and EU law regarding the forests situated on the territory of the Šumava National Park and Bavarian Forest National Park, especially on the most important international treaties and European network of protected areas known as Natura 2000, and in connection with it also on two major directives - the Birds Directive and the Habitats Directive. The following chapters then focus on the comparison of the national legislation of both countries and then on the regime of the individual zones of both parks. The final chapter compares the legislation and procedure relating to the contra-bark beetle measures, especially the most disturbing, such as felling of trees and deploying of insecticides and also the comparison of the effects of attitudes of both states regarding this issue in the same territory. The main objective of this work was therefore the comparison of the two legislations in relation to one territory and one national park located in two states and to determine how they approach to certain legal issues relating to the nature protection, and whether the Czech legislation can be inspired by the German legislation in this area. In the end, it can be concluded that the Czech and German legislation regarding the Šumava National Park and Bavarian Forest National Park is very similar, and although we can find some differences, it is not a matter of fundamental nature. But with regard to differences in the definition of individual zones of the national parks and the potential local contra-bark beetle measures regarding to them, it can be pointed out, that the German part of the forest is much more in line with the international standards and requirements of the IUCN, which recommends, in general principles for zoning of national parks, that at least three quarters of the territory has to be left to spontaneous development after a reasonable transition period. It can be summarized that Czech Republic could take inspiration in certain legal aspects by its German neighbor.