Doktorská disertace je věnována filologicko-kulturní problematice v překladech nejnovější polské literatury do ruštiny (na materiálu literárních textů D. Masłowské, M. Witkowského a S. Shutyho). Úvodní analýza, jež je obsahem první kapitoly disertace, umožnila zformulovat badatelské cíle: lokalizaci, popis a analýzu shodných základních problémů z hlediska jazykového, literárního a kulturního na základě prozaické a dramatické tvorby autorů narozených v 70. a 80. letech 20. století. Jako zkoumaný materiál bylo zvoleno především sedm děl výše uvedených současných spisovatelů, jež byly během poslední dekády přeloženy do ruštiny čtyřmi různými spisovateli. Byla to následující díla: Wojna polsko-ruska pod flagą biało- -czerwoną, Dwoje biednych Rumunów mówiących po polsku a Między nami dobrze jest D. Masłowské (dvě první díla přeložila I. Lappo, třetí dílo I. Kisielowa; Lubiewo, Margot oraz Barbara Radziwiłłówna z Jaworzna-Szczakowej M. Witkowského (překlad J. Czajnikowa) a Zwał S. Shutyho (překlad L. Cywjan). Uvedené texty jsou nad jiné pozoruhodným badatelským materiálem, neboť v sobě zahrnují mnoho potenciálních translatologických problémů, což navíc přiznávají sami jejich autoři. Tyto problémy byly tudíž rozděleny do dvou okruhů, z nichž první okruh je zaměřen více na jazykovou stránku tlumočení polského originálu. Koncentruje se zejména na specifické jazykové útvary (slang, profesní mluva, žargony, výpůjčky a cizojazyčné vsuvky, vulgární lexémy a invektivy) vyskytující se ve výše uvedených literárních dílech a v jejich překladech. Druhý okruh problémů se více orientuje na oblast literárněvědnou a kulturologickou a prezentuje překlad intertextuálních vazeb vystupujících ve čtyřech různících se rovinách (text text, text žánr, text kultura a frazeologie). Členění do dvou okruhů nereprezentuje soubory diametrálně odlišné, ale překrývající se, nicméně umožňuje nahlížet na filologicko-kulturní problematiku ze dvou různých perspektiv. Veškeré komentované jevy jsou v disertaci podrobně popsány a doloženy příklady z originálních textů a z jejich překladů. Aby byl obraz filologicko-kulturních problémů úplnější, byly dvě výše uvedené perspektivy doplněny o třetí, vnější perspektivu recepci děl tří polských autorů v Rusku na pozadí synchronně a diachronně pojímané recepce polské literatury a kultury v této zemi. Je zde přihlíženo k takovým činitelům, jako jsou "postkoloniální diskurz" kulturních vztahů mezi Polskem a Ruskem, komparatistický pohled na rozvoj současné literatury v obou státech a politika ruských vydavatelství, jež se rozhodly publikovat výše uvedená polská literární díla. Díky této celostní srovnávací koncepci se vytváří pokud možno úplný obraz filologicko-kulturní problematiky projevující se od momentu rozhodnutí o vydání daného překladu díla nejnovější polské literatury v Rusku přes potenciální překážky číhající na překladatele cestou k vytvoření cílového ekvivalentu až po fungování překladu v jinonárodní kultuře. Komentování této problematiky překračuje jednotlivé případy, neboť se jedná o pokus prezentovat více zobecněný obraz problematiky v literárním překladu z polského jazyka na ruský jazyk a popis současných kulturních vztahů mezi Polskem a Ruskem. Synchronní a diachronní přístup dovolil rovněž poukázat na shody a rozdíly v současné kulturní a literární situaci obou národů.This PhD thesis concerns the linguistic and cultural challenges of translating young Polish authors' fiction into Russian, as exemplified by the works written by D. Masłowska, M. Witkowski and S. Shuty. The preliminary analysis included in Chapter 1 has enabled the present author to establish several objectives of the research, viz. to locate, describe and analyse the aforementioned basic challenges from the linguistic, literary and cultural points of view on the basis of prose and drama written by selected Polish authors born in the 1970's and 1980's. The corpus analysed comprises seven works by the aforementioned present-day authors that have been translated into Russian by four different translators over the last ten years. The works are as follows: Wojna polsko-ruska pod flagą biało-czerwoną, Dwoje biednych Rumunów mówiących po polsku, Między Nami Dobrze Jest by Dorota Masłowska (the former two translated by I. Lappo, the latter by I. Kiselova); Lubiewo, Margot, Barbara Radziwiłłówna z Jaworzna-Szczakowej by Michał Witkowski (translated by I. Chainikov); and Zwał by Sławomir Shuty (translated by L. Tsyvian). The aforementioned works are of interest in that they contain numerous potential translation challenges, as has been admitted by their authors themselves. The challenges in question have been placed in two categories, the first of which is focused on linguistic issues, primarily nonstandard language (e.g. slang, jargon, borrowings, code mixing, taboo vocabulary and offensive words) included in the aforementioned works and translated. The other category is focused on literary and cultural issues and concerns the translation of inter-textual relations at four levels: text-text, text-genre, text-culture and phraseology. This bipartite classification does not entail a strict separation of the two categories but rather a degree of overlap, yet it allows for different points of view on linguistic and cultural challenges in translation. All the phenomena discussed are supported by examples coming from the original texts and their translations and described in detail. To paint a more comprehensive picture of linguistic and cultural challenges, the two aforementioned categories of items studied have been supplied with a third viewpoint, an extrinsic one. This entails the Russian reception of the works by the three writers against the backdrop of synchronically and historically considered reception of Polish literature and culture in Russia. The factors that have been taken account of include the study of post-Soviet-bloc cultural relationships between Poland and Russia, the comparative study of the development of modern literature in both countries and the policies of the Russian publishers that have decided to publish those works. Thanks to this comprehensive approach to comparison, there appears a relatively full image of linguistic and cultural challenges that occur at various stages: the decision to publish a translation of a given work by a young Polish author in Russia, in the translation process, when potential traps await translators as they create the target language text, and finally, the functioning of the completed translation in Russian culture. Discussing these challenges transcends the boundaries of single cases in point, for an attempt has been made herein to present a more general image of challenges in literary translation from Polish into Russian as well as a description of present-day cultural relationships between Poland and Russia. The synchronic and historical comparative view has also allowed for pointing out the similarities and differences between the present-day cultural and literary situations of the two nations.