Tato bakalářská práce ilustruje problematiku uznávání státu v mezinárodních vztazích na příkladu Bývalé Jugoslávské republiky - Makedonie (FYROM). Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První, teoretická část se věnuje jednotlivým pohledům na státnost a uznávání státu, definuje termíny iredentismus a iredenta a vymezuje geografický rozměr této práce. Druhá kapitola pak stručně popisuje historii Makedonie od starověku po současnost a ilustruje na ní rozdíl mezi řecko-makedonskou a slovansko-makedonskou narací. Závěrečná část analyzuje vztahy mezi FYROM a jejími sousedy, zejména pak její dlouholetý spor s Řeckou republikou o název "Makedonie." Z metodologického hlediska je tato práce instrumentální případovou studií.This thesis illustrates the matter of international state recognition on the example of the Former Yugoslav Republic of Macedonia. The thesis is divided into three main chapters. The first, theoretical part is dedicated to the different approaches to the matter of statehood and state recognition. It also defines the terms irredentism and irredenta and defines the geographical dimension of this thesis. The second chapter briefly describes the history of Macedonia from antiquity to present times and illustates in it the difference between the Greco-Macedonian and Slavo-Macedonian national narrative. The final chapter analyses the relations between FYROM and its neighbours, especially its long-term dispute with the Hellenic Republic over the name "Macedonia."Methodologically speaking, this thesis is an instrumental case study.