Práce se zabývá účastí veřejnosti na ochraně životního prostředí v právu Evropské unie, konkrétně na úrovni orgánů Evropské unie v rámci přímého výkonu evropské správy. Hlavním cílem této práce je zjistit, jestli evropské právo zaručuje takovou úroveň účasti veřejnosti, jakou požaduje Aarhuská úmluva, jejíž je Evropská unie signatářem. V práci jsou systematicky zkoumány tři pilíře účasti veřejnosti a jejich ukotvení v evropském právu. Pomocí metody komparace je nejdříve porovnána úprava institutu dle Aarhuské úmluvy a dle evropského práva. Sporné instituty jsou zkoumány metodou analýzy rozhodnutí Soudního dvora a Výboru pro dodržování Aarhuské úmluvy. Následně je metodou abstrakce hledáno řešení. Závěrem práce je, že s výjimkou přístupu k soudní ochraně odpovídá evropské právo požadavkům Aarhuské úmluvy. Existují oblasti, kde evropská právní úprava výrazně překračuje tyto požadavky. Zároveň je možno pozorovat trend rozšiřování možností pro účast veřejnosti. V tomto ohledu je výjimkou přístup k soudní ochraně, kde zatím nelze pozorovat posun směrem k zajištění ochrany práv dle požadavků Aarhuské úmluvy.The thesis deals with a public participation in an environmental protection in the EU law, in particular on the level of EU bodies in direct execution of European governance. The main task of this thesis is to find whether European law ensures such level of public participation which is foreseen by Aarhus convention, to which European Union is a signatory party. In the thesis the three pillars of the public participation and their codification in the European law are systematically reviewed. Using method of comparison the legal regulation in Aarhus convention and European law is compared. The problematic parts are reviewed by method of analysis of the Court of justice and Aarhus compliance committee rulings. Afterwards using the method of abstraction the general conclusion is sought. The conclusion of the thesis is that European law is in compliance with Aarhus convention with exception of access to court. There are parts where the European legal regulation of public participation exceeds the Aarhus convention. Also there is a trend to extend the possibilities for public participation. The only exception is an access to court where there is no movement towards ensuring the protection of rights according to Aarhus convention.