Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem souvislosti mezi kriminalitou a religiozitou, kdy se snaží přiblížit tuto problematiku z pohledu dvou skupin, konkrétně skupiny věřících vězňů a skupiny vězeňských kaplanů. Jedná se o kvalitativní výzkumnou studii realizovanou za užití metody polostrukturovaných rozhovorů a dílčích metod, například analýzy existujících dokumentů a terénního výzkumu. Cílem bylo zjistit, jak věřící vězni vnímají vlastní religiozitu a její vliv na jejich trestnou činnost. Stejný cíl měly i rozhovory s vězeňskými kaplany, u kterých byly navíc zaměřeny na způsob jejich práce a kontaktu s vězni. Nejzásadnějším zjištěním je, že religiozita vězňů neměla vliv na dopuštění se trestného činu, což bylo potvrzeno i rozhovory s vězeňskými kaplany. Další podstatným zjištěním je fakt, že víra pomáhá vězňů s vyrovnáváním se s jejich trestnou činností i jejími následky. Z rozhovorů s vězeňskými kaplany dále vyplynulo, že jejich práce s vězni nabývá různých forem, kdy částečně také suplují práci vězeňských psychologů.This bachelor thesis deals with the connections between criminality and religiosity. It attempts to examine the given issue from the perspective of two groups, namely a group of inmates-believers and a group of prison chaplains. It is a qualitative research study using the method of semi-structured interviews and partial methods, such analysis of the existing documents and field research. The aim was to find out how inmates-believers perceive their own religiosity and its influence on their criminal conduct. The same aim was also pursued in interviews with prison chaplains who were also questioned about their work methods and contacts with prisoners. The most fundamental finding is that religiosity did not have any connection with committing offenses, which was confirmed by interviews with the prison chaplains. Another significant finding is that religious belief helps inmates in dealing with the crime and its consequences. The interviews with prison chaplains also showed that their work with prisoners takes different forms, e.g. when they partly substitute the work of prison psychologists.