Martin Buber byl významným filosofem 20. století zdůrazňujícím dialogickou podstatu člověka, který rozlišil dvě vztahová nastavení "Já-Ty" a "Já-Ono". Ve vztahu "Já-Ty" dochází k opravdovému setkání s protějškem. Naopak ve vztahu "Já-Ono" je na druhého pohlíženo jako na objekt, a proto ho v tomto vztahovém nastavení nelze opravdově poznat. Mnoho osobností v psychologii považuje některé aspekty vztahu "Já-Ty" za stěžejní ve své práci s pacienty/klienty. Výzkumným problémem této práce je vliv pojetí vztahu podle Martina Bubera v rámci vybraných psychoterapeutických směrů. Prvním cílem práce je rešerše literatury v psychologii zmiňující vliv myšlení Martina Bubera. Druhým cílem práce je prozkoumání explicitního vlivu pojetí vztahu podle Martina Bubera v rámci vybraných psychoterapeutických směrů, kterými jsou: psychoanalýza, analytická psychologie, Rogersův přístup zaměřený na člověka, gestaltterapie a dialogická terapie.Martin Buber was an important philosopher of 20. century, emphasizing a dialogical nature of a human being. He distinguished two relational attitudes: "I-Thou" and "I-It". In "I-Thou" relationship the human beings are able to meet each other genuinely. On the other hand, in "I-It" relation we look at the other person as an object and therefore the other individual cannot be genuinely met in this type of relationship. There are many personalities in psychology who are considering some of the aspects of "I-Thou" relationship as a necessity in their work with patients/clients. As a research problem of this thesis the concept of relationship according to Martin Buber and its influence in selected psychotherapeutic approaches was chosen. The first aim of the thesis is a research of psychological literature referring to Martin Buber. Consequently, the second aim is to analyse an explicit influence of the concept of relationship in these selected psychotherapeutic approaches: psychoanalysis, analytical psychology, Roger's person centred approach, gestalt therapy and dialogical therapy.