Cílem práce je zmapovat, jaké mohou být biopsychosociální souvislosti sekundární amenorey, přesněji řečeno, zda vůbec a případně jaké jsou podobnosti mezi ženami, u kterých došlo k vynechání menstruačního krvácení po dobu delší než 3 měsíce, aniž by byl u nich pro tento jev zjištěn konkrétní organický nález jasné etiologie. Dále by význam naší práce mohl spočívat v poskytnutí jiného úhlu pohledu na původ sekundární amenorey a případně také ke zlepšení přístupu k léčbě jak ze strany lékaře, tak pacientky. Hlavní výzkumná otázka zní: "Jaké je biopsychosociální pozadí sekundární amenorey respondentek?" Jako metodologický přístup byl zvolen přístup kvalitativní. Typ výzkumu je případová studie. V rámci metod tvorby dat bylo použito polostrukturované interview. Data byla analyzována prostřednictvím interepretativní fenomenologické metody. V rámci popisu a interpretace výsledků jsme došli k závěru, že biopsychosociální přístup v rámci sekundární amenorey by měl významné uplatnění, jelikož na pozadí tohoto symptomu mohou stát nejen biologické, ale také významné psychosociální souvislosti spojené zejména se vztahy v primární rodíně v období dospívání, které ovlivňují přijetí ženské role a to může mít následně vliv na menstruační cyklus.The aim of the study is to explore what might be the biopsychosocial context of secondary amenorrhoea. Strictly speaking, whether there are any similarities among women whose menstrual bleeding was skipped for more than three months without any particular organic finding of clear etiology. Farther, the significance of this thesis might be also an offer of different angle on the rootage of secondary amnorrhoea. And it could also improve doctors and patients, both, attitude towards treatment. The main question of this research is: "What is the biopsychosocial background of secondary amenorrhoea?" A qualitative approach was used in terms of methodology. The type of research is a case study. Within the methods of creating the data a semi-structured interview was used. The data were then analysed through the interpretative phenomenological method. In terms of description and interpretation of the results we came to a conlusion that the biopsychosocial approach in the context of secondary amenorrhea would have significant application as the background of this symptom can become not only biological but also significant psychosocial context associated mainly with relationships in prmární family during adolescence that influence the acceptance of female role , and it may subsequently affect the menstrual cycle.