Informace z mnoha vědních oborů lemují cestu ke správnému vymezení a interpretaci somatických znaků atraktivity. Krása a atraktivita nejsou stejné termíny, avšak estetické zobrazení těl nám pomáhá pochopit, co je atraktivní. V současné době sdílíme masovou kulturu a s ní představy o ideální kráse. Zároveň však máme fylogeneticky rozvinuté psychologické mechanismy, které nám říkají, co je na těle atraktivní. Sdílené představy o ideální kráse a evolučně preferované formy chování vstupují do preferencí člověka, co se týče evaluace tělesné atraktivity. Jsou to zejména zahraniční výzkumy na téma "body image", atraktivity nebo krásy těla, které poukazují především na preferenci nízkého poměru pasu a boků u žen. U mužů je atraktivní zejména tělo, které symbolizuje dominanci. Rozvinutými společnostmi však prostupuje také ideál štíhlosti.Information from many scientific fields line the way to the correct definition and interpretation of somatic characteristics of attractiveness. Beauty and attractiveness are not the same terms but the aesthetic view of bodies helps us to understand what is attractive. Currently we share a mass culture and notions of ideal beauty. At the same time, we have phylogenetically developed psychological mechanisms suggesting us what is attractive on the body. Shared ideas about the ideal beauty and evolutionarily preferred forms of behavior enter into the preferences of the person as for the evaluation of physical attractiveness. Especially the foreign research on the topic of "body image", attractiveness or beauty of the body point mainly to the preference of the low waist-to-hip ration in women. In men it is especially body which symbolizes dominance which we consider to be attractive. However, in developed societies there is also ideal of thinness.