Práce si klade za cíl zachytit sebeobraz, který Hernán Cortés vytváří ve svých relacích pro císaře Karla V., a odhlédnout tak od klasické interpretace těchto dokumentů jako pouhého zdroje informací o conquistě či Cortésově životě. Soustředí se na model ideálního rytíře, jejž Cortés ve svých dopisech následuje a využívá pro zobrazení sebe sama, a to v kontextu "boomu" rytířské literatury ve Španělsku počátkem 16. století. Ta si získává u čtenářského publika obrovskou popularitu právě díky ideálnímu rytířskému hrdinovi, hodného nápodoby. Mnozí španělští conquistadoři se pod jejím vlivem vydali do neznámých krajin Nového světa prožít dobrodružství svých literárních hrdinů. Srovnáním Cartas de relación s klíčovým dílem tohoto literárního proudu, s příběhy o Amadísovi Waleském, práce odhaluje jak světský, tak i křesťanský ideál rytíře v nich zachycený.The present work aims to capture the self-image which Hernán Cortés creates in his reports to the Emperor Charles V and thus disregard the traditional interpretation of these documents as a mere source of information about the conquista or Cortés's life. It focuses on the model of an ideal knight, which Cortés follows and uses for depicting himself in his letters, in the context of the boom in chivalric literature in Spain in the early 16th century. It is the very idea of an ideal knight worthy of imitation for which the chivalric literature was so tremendously gaining in popularity with its readership. Under its influence, numerous Spanish conquistadors set out to explore the unknown lands of the New World to experience the adventures of their literary heroes. Comparing Cartas de relación with the key work of this literary stream the stories about Amadis de Gaula the work reveals both the secular and the Christian ideal of a knight captured in them.