Tato práce se zabývá analýzou novely "Mein ist die Rache" od rakousko-židovského autora Friedricha Torberga. Novela pojednává o příběhu židovského vězně z fiktivního koncentračního tábora Heidenburg, který vypráví svůj příběh s odstupem času v bezpečí amerického exilu. Dílo končí pointou ukrytou v poslední větě díla a odhalující skutečnost, že dvě hlavní postavy příběhu jsou ve skutečnosti jedna a táž osoba, která po době strávené v koncentračním táboře zřejmě trpí schizofrenií. Tato pointa vzbudila svého času rozporuplné dojmy kritiky byla chválena i odsuzována. Práce se věnuje bližší analýze díla a jeho interpretaci se zaměřením na objasnění závěrečné pointy.The thesis deals with the analysis of the story "Mein ist die Rache" written by the Austrian Jewish author Friedrich Torberg. The novelette tells a story of a Jewish prisoner of a fictional concentration camp. He tells his story retrospectively, in the safety of the American exile. The story ends with a point, which is hidden in the closing line of the story and which reveals that the two protagonists of the story are in fact one and the same person, who, having spent some time in a concentration camp, probably suffers from schizophrenia. As the book was published, the point provoked many contradictory reactions it was praised as well as criticised. The analysis and interpretation of the story focuses on the clarification of the point.