Práce se zaměřuje na institut odškodnění bolesti a určení jeho výše. Způsob určení bolestného byl s účinností nového občanského zákoníku a zrušením bodové vyhlášky č. 440/2001 Sb. podstatně změněn. Došlo k posunu od exaktního výpočtu k volné úvaze soudu, která se opírá o poměrně neurčitá zákonná kritéria plného odškodnění bolesti a zásad slušnosti. Hlavním cílem této diplomové práce je představit různá hlediska, která pro stanovení výše bolestného připadají v úvahu a rozebrat je z hlediska jejich vhodnosti. Dále je zkoumáno, zda je nově náhrada nemajetkové újmy na zdraví je souhrnným nárokem a zahrnuje i ztížení společenského uplatnění a náhradu dalších nemajetkových újem.This thesis is focused on the institute of damages for pain and suffering in the new Czech Civil code. The legislation of Czech private law was significantly changed and so simultaneously the conception of this institute which should compensate cases of bodily harm. From the very exact system of estimation of the amount for this type of non-pecuniary damage there has been shift towards the free discretion of the court. Main objective of this thesis is to present various criteria which can be considered for establishing the amount. They will be described in the terms of their suitability. The next focus will be on establishing whether the claim for non- pecuniary damage to health is unanimous or consists of more components (damages for pain and suffering, for permanent bodily injury and for other non- pecuniary damages).