Cílem diplomové práce bylo ověřit, zda filmové pohádky Zdeňka Trošky nevybočují z pohádkového žánru natolik, že by je z něj bylo možné vyřadit. Pomocí sémanticko-syntaktického přístupu k filmovému žánru jsem provedl analýzu celkem sedmi celovečerních filmů, které tvůrci prezentují jako pohádky a toto označení přijali jak diváci, tak novináři. Z hlediska sémantiky se zkoumané filmy zpravidla přidržují tradiční pohádkové ikonografie (pouze v případě Princezny ze mlejna je v rámci parodie částečně narušena), ale tyto známé prvky staví do syntaktických vztahů, které neodpovídají pravidlům syntaxe pohádkového syžetu. K tomuto zjištění mi výrazně dopomohlo rozšíření analýzy o morfologii pohádky Vladimíra Proppa. Filmové pohádky Zdeňka Trošky žánr v několika případech dekonstruovaly a tři z nich jsem navrhl k vyřazení z tohoto žánru. Režisér se přitom vždy pokoušel navázat na československé pohádky 50. let, z jejichž estetiky čerpal. Do jeho filmových pohádek s tím ale pronikla i ideová schémata socialistického realismu.The aim of this thesis was to verify whether fairy tale movies by Zdeněk Troška deviate from the genre of fairy tale to such an extent, that it would be possible to exclude them from this genre. Through semantic-syntactic approach to film genre, I analyzed total of seven feature films which their makers present as fairy tales, and this label was accepted by both viewers and journalists. From the semantics point of view, the analyzed movies hold to the traditional fairy tale iconography (only in the case of Princezna ze mlejna this is partially disrupted by the parody factor), but it builds these familiar features into syntactic relationships which do not correspond with the rules of syntax of a fairy tale storyline. I reached this conclusion with significant help of broadening the analysis by the morphology of fairy tale by Vladimír Propp. Zdeněk Troška's fairy tale movies deconstructed the genre in several cases, and I proposed to exclude three of them out of genre of fairy tale. Nevertheless, the director always tried to follow up on Czechoslovakian fairy tales from the 50s and drew from their esthetics. However, because of that the cold ideological schematics of socialistic realism breached into his fairy tale movies.