Cílem disertační práce je analyzovat otázku, jaké aspekty by mělo řízení umožňující dosažení osvobození fyzické osoby od části dluhů zohlednit, a jak těmto požadavkům odpovídá česká právní úprava de lege lata. Autor argumentuje, že oddlužení přináší řadu pozitiv, přičemž jej lze odůvodnit i na základě jiných než ekonomických důvodů. Zákonodárce nicméně nesmí opomenout i stinné stránky oddlužení. Vedle popisu negativních dopadů disertační práce navrhuje, jakým způsobem by se s nimi mohl zákonodárce vypořádat. Klíčem přitom, zjednodušeně řečeno, je, že dlužník musí za osvobození od dluhů nést odpovídající břímě, jako je rozprodej majetku nebo plnění splátkového kalendáře společně s dalšími omezeními, které řízení přináší. Další kapitoly disertační práce se zaměřují na problematiku, jak se teoretická východiska promítla do českého právního řádu. Disertační práce se konkrétně zaměřuje na předpoklady oddlužení (včetně podmínek přípustnosti oddlužení u podnikatelů, požadavku poctivosti a povinného uspokojení nezajištěných pohledávek). Disertační práce v tomto ohledu zkoumá, jak jsou podmínky oddlužení vykládány soudní praxí, jaké slabiny předjímají a jak právní úprava v České republice vyvažuje zájmy jednotlivých aktérů. Disertační práce se rovněž věnuje rozhodovacímu procesu v rámci oddlužení směřujícímu k uspokojení pohledávek věřitelů, přičemž popisuje řízení od podání insolvenčního návrhu, přes rozhodování o návrhu na povolení oddlužení až po konečné osvobození od dluhů, a to společně s jednotlivými povinnostmi dlužníka v řízení. V tomto ohledu disertační práce zejména zkoumá, jak právní úprava oddlužení motivuje dlužníka k maximalizaci uspokojení věřitelů na jedné straně, a jak zabraňuje zneužití oddlužení ze strany dlužníků na straně druhé. Disertační práce dále popisuje, jakou roli jednotliví aktéři mají v procesu oddlužení. Vycházeje ze závěrů předchozích částí autor argumentuje, že role dlužníků je v oddlužení spíše omezená. Rozhodující úlohu hrají soudy jakožto strážci zákonnosti řízení. Disertační práce se nakonec zabývá tématem oddlužení i z komparativního hlediska. Kapitola sedm poukazuje na aspekty, které podle dokumentů EU a INSOL Europe jsou pro oddlužení stěžejní, a potvrzuje, že oddlužení se stalo součástí moderního insolvenčního práva. Disertační práce přitom poukazuje i na právní úpravu jiných zemí Visegrádské čtyřky.The objective of the dissertation is to identify what considerations should a debt relief procedure in general take into account from legal and economic perspective and to what extent the Czech legal framework reflects such considerations. The author argues that a debt relief procedure brings about several economic advantages on the basis of which it may be justified. Other unrelated rationales exist as well. Yet, the legislature must certainly consider also its negative implications. Apart from examining these downsides, the dissertation also outlines measures which may help to cope with the drawbacks. Subsequent parts of the dissertation shift focus on how the abovementioned aspects have been implemented in the Czech Republic. More specifically, it deals with preconditions for discharge of debts (including the eligibility of entrepreneurs, requirement of honesty and mandatory repayment of unsecured debts). The thesis observes how the respective preconditions are interpreted, what deficiencies they entail and how the Czech legal framework balances the interests of the respective stakeholders. The dissertation also examines the process of distributive decision-making within discharge of debts, thereby capturing the avenue from the submission of an insolvency motion, via rulings on motion for discharge of debts to a relief from debts, together with debtor's duties in the proceedings. In this connection, the dissertation particularly analyses how discharge of debts in the Czech Republic motivates debtors to maximize the value for creditors and prevent them from abusing discharge of debts. Moreover, the dissertation answers the question what roles the respective stakeholders play in discharge of debts. Having considered findings in previous parts, the author argues that the role of the debtor in discharge of debts is rather limited whereas the court holds the role of the gatekeeper of utmost importance. Also, it observes that with the upcoming changes, more burdens will be shifted to the insolvency trustees. Finally, the dissertation also addresses the topic of a debt relief procedure from a comparative perspective. In this connection, the dissertation focuses on what aspects the EU and INSOL Europe upholds and argues that a debt relief procedure has become an integral part of modern bankruptcy laws. Also, the thesis briefly observes how the fresh-start policy implying a debt relief has been implemented in other Visegrad countries.