Monografie k vývoji evropské notace obsahuje kapitoly o vývojových liniích hudebního zápisu od počátku až do 19. století, o souvisejícím rozvoji hudební teorie a dochovaných pramenech, které dokládají dobové hudební myšlení a tendence.Texty k jednotlivým fázím vývoje notace jsou uvozeny nezbytným komentářem, jenž mj. koriguje tendence vnímat a interpretovat skutečnosti ahistoricky současnýma očima. Následující kapitoly jsou věnovány významným jevům a předělům ve způsobech zápisu hudby, např. neumovým znakům s jejich regionální specifikací, problematice solmizace, menzurální notaci nebo tabulaturám a jednotlivým vybraným pramenným památkách s tím, že drtivá většina statí se týká 11.-16. století. Texty doplňují vyobrazení z dobových rukopisů a tisků.