Diplomová práce zodpovídá otázku, zda-li je možné transmediální naraci definovanou jako proces, v rámci kterého jsou intereagující části příběhu rozptýleného do více médií sjednoceny v mysli publika do kauzálního a chronologického sledu otázek a odpovění považovat za historicky podmíněný soubor norem a konvencí vyprávění a jeho porozumění. Paralelně k zodpovídání ústřední hypotézy je po vyhodnocení dosavadního bádání v oblasti transmediality vypracován možný analytický přístup, který umožňuje rozbor obsáhlého mezimediálního vyprávění. Transmediální analytický přístup, které kombinuje neoformalismus s erotetickým chápání narativu a používá revidovaný metodologický aparát, je testován na příkladu Star Treku. Na konci práce je shrnut vlastní přínos a přehodnocen závěr hlavní hypotézy, protože je dosavadní estetické poznání vyhodnoceno z hlediska dobového kontextu.This thesis answers the question whether it is possible the transmedia Narration defined as the process by which the interacting parts of the story are scattered to multiple media and conflated in the minds of the audience in causal and chronological sequence of questions and answers consider as historically conditioned set of standards and conventions of storytelling and its understanding. Parallel to answering central hypothesis is after evaluating the current research in transmediality is developed the possible analytical approach that allows comprehensive analysis of transmedia. Transmedia analytical approach that combines neoformalism with erotetic understanding of narrative and uses a revised methodology apparatus is tested on the example of Star Trek. At the end of the thesis the conribution is summarized and it is revised conclusion of the main hypothesis, because the existing aesthetic knowledge assessed in perspective of historical context.