Předložená práce poskytuje ucelený přehled problematiky skotského románu z prostředí města za použití kombinace chronologického a tematického přístupu k dosažení všestranného náhledu do různých stránek dané problematiky. Přístup k tématu vychází z teorií prostoru a místa zastoupených sociálními geografy jako je Henri Lefebvre, David Harvey či Edward Soja, a dále z postupů umírněného západního marxismu, v souladu s levicovým zaměřením zmiňovaných teoretiků prostoru a místa a současně i analyzovaných literárních děl. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část (kapitola 3), "Dialogická představivost", se věnuje klíčovým tématům v diskurzu prostoru a místa a popisuje, jakými způsoby vybraná díla tato témata reflektují. Druhá část (kapitola 4), "Skotská města", zachycuje dějiny skotského města a románu z městského prostředí, dále rozebírá díla odehrávající se v Glasgowě a Edinburghu a končí komparativní kapitolou srovnávající obě metropole. V raném stádiu vývoje se skotský román z prostředí města zabýval palčivými problémy způsobenými urbanizací a industrializací. Ve třicátých létech dvacátého století se z podmínek upadajícího těžkého průmyslu, rostoucí nezaměstnanosti a přelidněnosti Glasgowa vyvinul takzvaný glasgowský román. Tento žánr popisuje boj postav jako třídní boj, přesněji řečeno jako třídní boj odehrávající se v prostoru, často také jako boj o životní prostor. Ve své další vývojové fázi po druhé světové válce román z prostředí města nabyl na různorodosti. Glasgow se objevuje už nejen jako ohnisko hluboce zakořeněných ekonomických a společenských problémů, ale poprvé také jako prostředí, kde je možné žít, pracovat a věnovat se tvůrčí činnosti. Edinburghu se dostává menšího počtu literárních zpracování, přičemž většina z nich se snaží proniknout pod zdánlivě bezchybný povrch turistické metropole a odhalit problémy, které návštěvníkům města zůstávají skryty. Ať už se skotský městský román odehrává v Glasgowě, Edinburghu či jinde, koncem dvacátého století tento žánr upevňuje svou pozici jako literární nástroj, který umožňuje autorům zachytit současný život Skotska v celé jeho složitosti.The present work provides a comprehensive treatment of the subject of the Scottish urban novel, combining a chronological and thematic perspective to achieve a greater insight into all aspects of the subject. The subject is approached through theories of space and place, represented by radical human geographers such as Henri Lefebvre, David Harvey or Edward Soja, and through a moderate Western Marxist approach pertinent to the left-leaning tendencies of the theoreticians of space and of the urban novels referred to. The work is divided into two major parts. Part one (that is, chapter 3), 'Dialogic Imaginings', identifies key topics in the discourse of space and analyses how selected literary works respond to these topics. Part two (that is, chapter 4), 'Scottish Cities', accounts for the history of the Scottish city and the urban novel and proceeds to analyse works set in Glasgow and in Edinburgh respectively, concluding with a comparative chapter on these two cities. At the early stage of its development, the Scottish urban novel focuses on the acute realities of urbanisation and industrialisation. The conditions of the collapsing heavy industry, rising unemployment and overcrowded housing underlie the birth of the Glasgow Novel in the 1930s. The plight of the characters qualifies as a class struggle, more precisely, as a class struggle enacted in space, often represented as a struggle for space. In its next stage after World War II, the urban novel branches into a new variety of representations. Glasgow comes to be acknowledged as more than a hotbed of deep-seated economic and social problems, for the first time, the city is depicted as an environment which may nourish living, working and creative undertaking. Edinburgh receives fewer literary treatments, and most of them are preoccupied with penetrating the touristy facade of the city and revealing the contradictions that lie beneath. Whether set in Edinburgh, Glasgow or elsewhere, by the end of the twentieth century, the Scottish urban novel cements its position as a powerful genre capable of expressing all the intricacies of contemporary experience.