Ramenní kloub je u volejbalistů zatěžován opakovanými pohyby s velkým rozsahem, což značně zatěžuje stabilizátory ramenního kloubu. Následně dochází k adaptaci struktur ramenního pletence, což vede až k poruchám v oblasti ramenního kloubu. U volejbalistů je nejčastější vnitřní (posterosuperiorní) impingement syndrom. Cílem práce bylo zhodnotit vliv impingement syndromu u volejbalistů na timing vybraných svalů ramenního pletence při pohybu do flexe v ramenním kloubu v uzavřeném kinematickém řetězci pomocí posilovacího kolečka a závěsného systému MultiTrainer. Výzkumnou skupinu tvořilo 14 volejbalistů s impingement syndromem a kontrolní skupinu 13 volejbalistů bez impingement syndromu. Timing svalů byl měřen osmikanálovou povrchovou elektromyografií. Při flexi pomocí posilovacího kolečka došlo ve výzkumné skupině k pozdějšímu zapojení m. serratus anterior (7.) oproti jeho zapojení v kontrolní skupině (4. - 5.) a dřívější aktivaci m. trapezius pars descendens (4.) oproti jeho aktivaci v kontrolní skupině (6.). Tento výsledek potvrzuje svalovou dysbalanci mezi uvedenými svaly u volejbalistů s impingement syndromem. M. infraspinatus se při pohybu s posilovacím kolečkem zapojil ve výzkumné skupině na 5. místě (v kontrolní skupině na 7. místě), zatímco při pohybu pomocí závěsného systému se zapojil ve výzkumné i kontrolní skupině již na 2. místě, což potvrzuje jeho stabilizační funkci v náročnějších (labilních) pozicích.The repetitive nature of the volleyball player´s shoulder movements with considerable range put enormous load on the stabilizers of the shoulder joint. This consequently results in adaptation of shoulder structures, which may lead to shoulder dysfunction. Internal (posterosuperior) impingement is typical for volleyball players. The aim of this study was to evaluate the influence of volleyball player´s impingement syndrome on the timing of assigned muscles of the shoulder girdle during flexion movement in closed kinematic chain with exercise wheel and suspension device MultiTrainer. The tested group consisted of 14 volleyball players with impingement syndrome and control group consisted of 13 volleyball players without impingement syndrome. The muscle timing was measured with 8-channels surface electromyography. In results during flexion movement with exercise wheel there was a later activation of m. serratus anterior (7th) in tested group compared to its activation in control group (4th - 5th) and former activation of m. trapezius pars descendens (4th) compared to its activation in control group (6th). This result confirms the presence of muscle imbalance between these muscles in volleyball players with impingement syndrome. An activation of m. infraspinatus during flexion with exercise wheel in tested group was on the 5th place (in control group on 7th place) whereas the activation during flexion with suspension device MultiTrainer both in tested and control group was on 2nd place. It confirms a function of m. infraspinatus as an important stabilizer in more challenging (unstable) positions.