Ve střední Evropě do komplexu Ornithogalum umbellatum agg. patří druhy Ornithogalum kochii PARL., Ornithogalum angustifolium BOREAU a Ornithogalum umbellatum L., z nichž poslední je považován za vyhynulý druh na našem území. Tento agregát přestavuje vysoce variabilní polyploidní komplex s několika publikovanými ploidními úrovněmi. Tato práce se zaměřila na analýzu ploidie vzorků tohoto okruhu z východní části střední Evropy pomocí cytologických a morfometrických metod. Metodou průtokové cytometrie bylo objeveno pět ploidních cytotypů. Diploidní cytotyp O. kochii byl zaznamenán v severním Maďarsku a na jižním Slovensku, triploidní cytotyp O. angustifolium byl nalezen na území České republiky na severovýchodě Čech. Poslední taxon O. umbellatum byl objeven jako pentaploidní, hexaploidní a dokonce oktoploidní cytotyp. Všechny tři cytotypy O. umbellatum byly nalezeny na území Maďarska jak v cytotypově smíšených, tak i nesmíšených populacích. Morfologicky byly studovány taxony O. umbellatum a O. angustifolium. Oba taxony se signifikantně lišily ve 12 z 20 studovaných kvantitativních morfologických znacích.Ornithogalum umbellatum species complex represents cytologically highly variable group with several published ploidy levels. Three taxa from this complex occurring in the Central Europe: Ornithogalum kochii PARL., Ornithogalum angustifolium BOREAU and Ornithogalum umbellatum L., with latter species considered as extinct in the Czech Republic. This thesis aims to describe cytological and morphological variability of this complex in the eastern part of the Central Europe using standard morphometric methods and flow-cytometry. Five cytotypes were discovered during the work. Diploid O. kochii was found in the northern Hungary and southern Slovakia, triploid O. angustifolium was discovered in the north eastern Bohemia (Czech Republic). Populations of the last taxon O. umbellatum were resolved as pentaploid, hexaploid and even octoploid. All three cytotypes of this taxon occurred in Hungary, in both cytotype mixed or unmixed populations. Classical morphometric methods were used to study morphological variability in O. umbellatum and O. angustifolium. These two taxa significantly differ in 12 of 20 studied quantitative morphological traits.